Kdysi je směli používali pouze zasvěcení. Tajné znaky – hieroglyfy – byly malovány na přenosné destičky, tabulky, které zpočátku spravovali gnostikové, později jejich tajemství střežili alchymisté. Je jisté, že kořeny tarotu sahají do starověku a jisté je i to, že Hermes Trismegistos a jeho „Smaragdové tabule“ mají taktéž velmi blízko k odkazům karet.
Ve starém Egyptě je používali při mystických zasvěcovacích obřadech, později, ve středověku (pravděpodobně s šířením křesťanství) se dostaly tarotové karty do pozadí a pouze od 17. století začaly být znovu používány, snad i znovu objeveny.
Tarot jsou v podstatě věštecké karty ilustrované barevnými obrázky, i když v minulosti byly známé a používané jako pomůcka, účinný prostředek meditace. Jednotlivé karty se od sebe odlišují čísly a písmeny hebrejské abecedy.
Arkána
Karty rozdělujeme na dvě skupiny. 22 velkých arkán zobrazuje symbolické postavy a výjevy s alegorickým významem. I písmena dvou jazykových skupin odpovídají počtu velkých arkán tarotu, jedna z nich je hebrejská, druhá keltská abeceda, tyto dva směry se v průběhu času vzájemně ovlivňovaly.
Tarotové karty obsahují 22 karet velkých arkán a 56 karet malých arkán. Velká arkána symbolizuje vývoj člověka, jeho spirituální životní cestu, zatímco malá arkána podrobněji vykládá její jednotlivé části, rozlišuje čtyři základní živly: zem, vodu, vzduch a oheň.
Mince neboli pentakl, jak je nazývána, je symbolem země, pohár je symbolem vody, hůlka nebo meč je symbolem vzduchu a dýka nebo prut je symbolem ohně. Z dvaceti dvou obrázků tarotu je dvacet jedna očíslovaných, dvacátý druhý číslo nemá. Dvacet jedna očíslovaných obrázků odpovídá násobku třikrát sedm.