Když se řekne slovo „mariášky“, většina lidí si představí partu chlapů sedící v hospodě kolem stolu, na kterém jsou karetní listy, hromádky drobných, půllitry s pivem. Nesmí chybět popelník a kolem dokola se vznáší namodralý cigaretový dým. Létají slova jako je trumf, flek, kule a občas dojde k malé, avšak neodmyslitelné výměně názorů ke způsobu hry.
Pro většinu lidí toto slovo evokuje vzpomínky na hru „prší“, která se hrála snad všude. Ve školách, na táborech, na chatách či jen tak u vody. A pak je tu ještě taková menší sorta lidí, která je využívá k tajemnějším účelům. A to k výkladu, který může ukázat cestu vpřed nebo pomoci při rozhodování.
Zazvonil mi na stole telefon. Mám takové to hezké zvonění, co zní jako roztřesená halda rolniček. Na displeji se objevilo jméno bývalé kolegyně, se kterou jsme se staly přítelkyněmi. „Haló“, řekla jsem do telefonu s úsměvem. No… a už to jelo. „Prosím tě, neumím to sama sobě, vyložíš mi?“ Řekly jsme si, co jsme k výkladu potřebovaly a už jsem karty rozložila po stole. Už jsem dlouho neviděla tak příjemně seskládaný obrazec.
Znám významy karetních spojení, vím, jak se spojují po řádcích, sloupečcích, ale i v křížích, ale nikdy mě nepřestane udivovat jejich energie a nikdy mě nepřestane překvapovat jejich „šepot“, kterým ke mně promlouvají. Jak mi sdělují odpovědi pro tazatele a upřesňují, co jim mohu a nemám říct.
Někdy si karty hrají na tajnůstkářky a nechtějí tazateli prozradit odpověď. Stává se to. A proč? Prostě proto, že ji nemá znát. Někdy je opravdu potřeba, abychom nechali vše plynout a nechali dít věci bez zásahu svého či kohokoliv jiného. Někdy je lepší pracovat na sobě, svých úkolech, vztazích a především snech než hledat odpověď v různých karetních orákulech.
Červená srdce představující domov, předpovídající lásku nebo materiální kulové karty, které umí ukázat i na lidské touhy, zelené listy sdělí vaše přání, setkání, ale i štěstí… každá karta má svůj úkol. Ty žaludové nikdo nemá příliš v oblibě, ale i ony občas přináší pozitivní informace. A prostě jsou součástí života stejně jako některé události, které zrovna nikdo rád neprožívá.
Jednu informaci vám však sdělím hned teď, všem a bez karet. Mějte rádi sami sebe, važte si sami sebe a dělejte s radostí všechno, co vás baví a těší. Máme tu podzim. Lidé více pobývají doma, věnují se sami sobě, svým blízkým, domovům. Cesta do hlubin vlastní duše je často přínosnější než všechny výklady karet světa.