Uvědomovali si, že jsou nedílnou
součástí přírody a snažili se žít v harmonii s jejími zákony.
Současný člověk se už natolik odtrhl od přírody, že si většinou ani nevšimne,
že mu nějaký Šaman proplul pod okny paneláku. Je to v důsledku
civilizace, která vše nepřetržitě zalévá nekonečným proudem oslepujícího světa,
a kvůli přelidnění, které má na svědomí skutečnost, že ekonomické vztahy jsou
důležitější než spojení jedince s přírodními cykly.
Jak naložíme s vyměřeným časem?
Naštěstí nám stále zůstala zachovaná
schopnost empatie a intuice, která nám umožňuje vědomě se napojit na tvůrčí
síly přírody. Samain je jeden z nejvýznamnějších svátků v pohanské
kultuře. Byl vnímán jako vyšší silou daná příležitost k duchovní a tělesné
proměně. Stejně jako pro celou přírodu znamená Samain čas ukončení tvůrčího
cyklu a počátek příprav na zimní spánek, symbolizuje pro každého člověka čas
rekapitulace. Právě teď je nejvhodnější doba k tomu, abychom přemýšleli
nad svým životem a nad svým osudem. Například se můžeme zamýšlet nad smyslem
života a nad tím, proč máme na všechno tak málo času. Podle filozofie Samainu
bychom ale měli spíš hloubat na tím, jak my sami naložíme s časem, který
máme, aby náš život měl pro nás i pro ostatní nějaký smysl. A nakolik máme
právo zasahovat do života ostatních. Je zajímavé, že člověk nedokáže stvořit
život, nedokáže ani správně naložit s životem, který mu byl vyšší silou
svěřen, ale přitom se chová jako pán nad životy ostatních. Není to projev vážné
chyby v myšlení? Zdroj nekonečných potíží a nemocí? Už ve škole se učíme,
že každá akce vzbuzuje reakci. Rozeběhneme se hlavou proti betonové zdi,
protože je to naše vlastní rozhodnutí, a pak tiše úpíme, za co nás ten nevděčný
bůh trestá.
Vykoupení…? Když už jsme u toho boha –
s příchodem křesťanské církve byla postupně pohanská kultura se svým
nesmírným bohatstvím potlačena s tím, že