Používání kyvadla
není nějakým novým rozmarem. Používali ho již ve starověku, někdy ve tvaru
obvyklého kyvadla, jindy jako čarovný prut, dvojklaný kus dřeva, který drželi dopředu
před sebou. Podle některých pověstí takovým způsobem rozdělil Mojžíš Rudé moře
a vyloudil vodu ze skály. Nemusíme ale zacházet až tak daleko v čase. Není tomu
tak dávno, kdy mladé matky ještě neznaly ultrazvuk ani z jeho pověsti, několik „vědem”
téměř vždy přesně dokázalo říci pohlaví očekávaného dítěte pomocí prstenu
uvázaného na niť.
Přincip činnosti kyvadla.
Kyvadlo (v dnešní
době téměř výlučně) je těžítkem navázaným na niť, anebo řetízek, jehož tvar,
materiál a rozměr může být rozmanitý. Je ale doporučováno, abychom zvolili
nějaký vzácný materiál, anebo materiál takový, který vyhovuje naší osobnosti,
hvězdnému znamení.
Co se týče jeho váhy
musíme brát na zřetel, aby nebylo příliš těžké, to by mu totiž vadilo v pohybu,
ale musí mít postačující váhu k tomu, aby se například kvůli účinku průvanu
nemohlo snadno rozkývat. Je vyzkoušeným faktem, že čím osobnějším předmětem
pokus provádíme, tím jistější a rychlejší odpověď dostaneme. Z tohoto důvodu je
zvykem používat zlatý řetízek, prsten, ale v esoterických obchodech lze
zakoupit i nepočetné množství dopředu vyrobených kyvadel.
Jak ho používáme?
Po zaobstarání
potřebných pomůcek se pokusíme o utišení našich myšlenek, vyprázdnění naší
duše, ale naše otázky musíme zformovat přesně a jednoznačně. Posaďme se na
nějakou židli, usaďme se pohodlně, abychom se ani náhodou nemuseli pohnout,
zatímco čekáme na odpověď kyvadla. To, co my považujeme za pozitivní,
respektive za negativní odpověď, musíme určit dopředu (lze to určit i písemně).
Mohou existovat dvě
řešení: 1.) Uchopením řetízku rozkýváme kyvadlo do kruhového směru, v tomto
případě může být kladnou odpovědí nezmě