V dřívějších článcích jste si měli možnost přečíst
informace o biorezonanci, což je individuální, speciální léčitelská metoda
pracující pomocí vibrace na úrovni buněk. Podle momentálního stanoviska fyziky
lze tuto vibraci – neboť je měřitelná a šíří se pohybem vln – volně přetvořit
na signalizační systém přijímatelný, tedy slyšitelný lidským uchem nebo
viditelný lidským okem. To znamená, že pomocí vhodného dekodéru z něj můžeme
vyrobit i filmový nebo hudební soubor. Tento systém si můžeme představit
podobně jako siločáry vln z železných pilin v případě magnetického pole. Tím
šťastnějším je ten, kdo podobný dekodér nosí v hlavě.
Někteří z nás (přibližně jeden z milionu) jsou schopni
auru
slyšet. Zdá se to neuvěřitelné,
přestože to není o nic fantastičtější a o nic méně možné, jako řekněme ucítit
vodu na desítky kilometrů. Tento jev navíc nebyl neznámý už pro naše předky, mysleme
ten známý jev, který byl nazýván hudbou sfér!
A je-li dána taková schopnost, stačí krok na
„překomponování” poslouchané hudby na dané nástroje. Počínajíc tímto bodem jsou
před námi možnosti bez hranic: mistra, který rozumí této oblasti můžeme požádat
o skutečně osobní hudební záznam dotýkající se hranic intimity (pozor! vědecky
to není dokázáno, ale vůbec to není nepředstavitelné, že podklady pro populární
hity se zrodily podobným způsobem, možná k tomu nedošlo vědomě, ale
pravděpodobně v dokonalé harmonii s daným mikrokosmem).
Úspěch – alespoň v nejužším kruhu rodiny a přítel – je
zaručený, neboť rezonance našich bližních se pravděpodobně nepříliš odlišuje od
rezonance nás, jen tak jsme schopni spolu žít v harmonii. Nebude-li tomu tak, podezření
musíme soustředit na dvě věci: mistr někde udělal chybu nebo harmonie mezi námi
a našimi bližními není tak dokonalá, jak jsme si představovali.