Hvězda je světlo naděje na konci temného tunelu. Je přirozenou odezvou na události a pozdvižení způsobené Věží – je to klid po bouři. Pád věže smetl a pročistil Člověka, pokořil ho a zbavil všech vrstev falešné pýchy a nezralosti. Jakmile katarze způsobená Věží smete a pročistí vše, co jsme nedocenili nebo se naučili neslyšet či dokonce násilnili jen proto, že jsme potřebovali přežít, přichází uvolnění a pocit že jsme právě v životě obrátili nový list. Z toho pramení mír a radost. Přesto si pamatujme, že Věže budou padat pořád, protože být člověkem znamená i chybovat a zas a zas se učit zvládat svou mysl a emoce!
Nahá bohyně pravdy hledí do vody a naznačuje, že nastalo období reflexe a pátrání v duši, pro které jsme se sami rozhodli. Dostáváme příležitost proměnit svoje problémy a nedospělost ve výzvu sami sobě. S ní se musíme utkat, místo toho abychom zase vlekli náklad mentálního a citového smetí, které vždycky číhá, aby se na nás mohlo nalepit a navalit. Musíme převzít odpovědnost za svoje myšlení, tělo i city a pečovat o ně pevnou rukou.
Bohyně „bez závoje“ tak nějak balancuje mezi zemí a vodou, ukazuje nám tím, že strhneme-li závoje iluzí, tak si hned uvědomíme, že mysl, tělo, city, prostě oba světy jsou ve skutečnosti nejen neoddělitelné, ale na sobě navzájem závislé. Jednou nohou spočívá na vodní hladině, aby zdůraznila ten zázrak, kdy dochází k vnitřnímu porozumění a odhalení. Kruhy na vodě nám připomínají, abychom počítali s životními cykly,ale hlavně znamenají to, že určitý čin, vždycky vytváří určitý typ reakce. Jakási „kola Kola štěstí v kolech“…Nádobu, ze které vytéká do jezírka voda, drží Bohyně v pravé (vědomé) ruce a to znamená, že si máme uvědomit, že se do jakékoliv činnosti zapojujeme vždy vědomě.
A tímto jakýmsi „sebevyléváním“, že se dopouštíme ovlivňování a přetváření druhých i svého okolí. Bohyně má ohnutá kolena – měli bychom umět padat na kolena fyzicky i symbolicky. A to v