Svou matku muž miluje jako první. Je to láska plná citů, ze strany matky mnohdy sobecká, až absurdní. Bude-li vám muž tvrdit, že jeho maminka dělala lepší knedlíky, nesoupeřte s ní v tom smyslu, že se budete snažit ji v tomto „knedlíkovém“ směru překonat. Naučte se ty nejlepší brambory a přesvědčte muže, o kterého vám jde, že jsou nejen zdravější, ale že podobné jeho maminka určitě nikdy nesvedla.
Pokud je před vámi nějaká „bývalá“, budete muset zatnout zoubky a nesnažit se o ní stále něco vyzvědět. Nechcete přece poznat onu krutou pravdu, že byla daleko lepší v posteli, než jste vy, že uměla víc šetřit, lépe se oblékat, neflirtovala tak pitomě se sousedem, jako to děláte vy. V mnohém by vám mohla být nápomocna mužova sestra, nikdy nesmíte ale zapomenout na to, že jde o „jednu krev“, tedy pokud by šlo do tuhého, zastane se sestra svého bratra, nikoli vás, protože vy jste pro ni svým způsobem cizí.
Před jeho sestrou nikdy neříkejte, že máte v práci nového kolegu, který by stál za hřích, a dokonce ani to, že jste se na podnikovém večírku skvěle bavila. Vždycky je lepší, když proti vám nemá protivník (i když možná jen budoucí) žádné zbraně, než aby jich měl několik. Se všemi těmito ženami se snažte vycházet dobře, protože v opačném případě by vás to mohlo stát nejen nervy (ženy daleko více taktizují než muži), ale také lásku toho, kterého milujete.
Muž totiž vždycky dá na svoji maminku, sestru i „bývalku“, prostě na všechny ženy, které nějakým způsobem prošly jeho životem. Radost vám může udělat pouze to, že se do této řady také jednou zařadíte a možná budete právě vy tím krkem, který bude tou velmi objemnou hlavou kroutit na všechny směry.