Můj život se odehrával v poslední době trochu jako němý film. Manželka se mnou už nějaký ten měsíc nekomunikovala, našla si jiného a já, coby chlap, jsem na sobě nedával znát, jak mě to mrzí. Máme spolu jen jednu dospělou dceru, takže jsem to po nějaké době v sobě překousl a rozhodl se vyklidit manželce pole. Zatím s ní ale ještě bydlím ve společném domě, protože nás čeká rozvod a majetkoprávní vypořádání.
Bydlím teď v půdním bytě a večery trávím sám. Nejsem člověk, kterému by to vyhovovalo, ale zvyknete si na všechno. Nikdy jsem se také rychle nezamiloval, vždycky to přicházelo pozvolna a po krůčkách. Abych nebyl tak sám, založil jsem si účet na jedné sociální síti a večer si občas s někým virtuálně popovídal. Většinou jsou tam ale ženy, které hledají jen povyražení. Jednou mi ale blikla zpráva od ženy, o které jsem věděl, že bude velmi inteligentní. Podíval jsem se na její profil a viděl jsem nejen chytrou, ale i velmi krásnou ženu. Už dlouho se mi to nestalo, ale pocítil jsem chvění po celém těle, prostě jsem si v tu chvíli řekl, že s touhle určitě konverzace bude stát za to.
Ta žena se jmenovala Klára a konverzace mezi námi byla čím dál častější. Posílala mi nádherné fotografie, dokonce i mírně erotické, což mi nejen fascinovalo, ale i vzrušovalo. Zvláště tehdy, když mi někdy fotku tohoto ražení poslala do práce, kde strozí úředníci vedle mě neměli ani tušení, čím se v tu chvíli zabývám. Bylo to lákavé, úžasné a já věřil, že jsem snad našel někoho, kdo by stál za to, abychom se viděli, milovali.
Začal jsem se jí postupně svěřovat, ale psali jsme si i erotické E-maily, které nás stále posunovali někam dál. Po dvou měsících jsem to už ale nevydržel, o jednom víkendu jsem jí napsal, že chci za ní přijet, protože to bez ní už nevydržím. Netrpělivě jsem čekal na odpověď, ale přišla během chvíle.
Dozvěděl jsem se, že si mě váží, že mě má i ráda, ale vidět se nikdy nemůžeme. Všechny fotografie, co mi posílala, byly staré dvacet let. Je prý už dávno v důchodu a se mnou si jenom trochu oživila mládí.
Nezlobím se na ni, věřím, že nám tento kontakt pomohl odrazit se kousek dál, i když jen na chvíli. A snad jednou poznám někoho, kdo bude stejně báječný, jako byla ona.