Muži nad něčím, co nebylo vyjádřeno slovy, nepřemýšlejí. Ženy naopak přemýšlejí, a to hodně. Kdyby ale jenom to, ženy si nevyřčená slova převádějí do negativů, což může mít někdy dost katastrofické následky.
Pokud muž nepochválí oběd, mají automaticky jasno: jídlo mu nechutnalo. Když muž nevyjádří slovy, jak moc ženu miluje, má žena také automaticky jasno: nemiluje ji. Jenže muži spíše hodnotí to, co se jim nelíbí, kdežto to, s čím jsou spokojeni, o tom raději mlčí, nevyjadřují se zbytečně.
Je to největší kámen úrazu mnoha vztahů, protože muž, který se vyjadřovat zbytečně umí, nemusí být krasavec, nemusí vydělávat obrovské sumy peněz, ale tím, že se umí správně vyjádřit a ženě tak lichotit, dokáže prolomit nejen ledy, ale i kry. Muži sice berou všechna takto vyslovená slova za zbytečnost, ženy v nich ale vidí citové pouto, něco, co je dokáže rozehřát. Také velmi snadno slovům podlehnou.
Jen si vezměte příklad: Manžel své ženě za poslední roky společného života nic nepochválil a najednou přijde někdo, kdo jí řekne, jaké má uhrančivé oči, jak se jí nádherně lesknou vlasy a jaká je to krásná žena. Co takové ženě zbývá než podlehnout velkolepým slovům, i kdyby na nich nebylo zrnko pravdy?
Pro zachování bezkonfliktního vztahu je proto nutné, aby se muži naučili mluvit. Je to vlastně jenom chvilka, která nic nestojí, jen pozornost, kterou si opačné pohlaví vždycky zaslouží. A přidáte-li k tomu ještě květinu, máte zaručeno, že vám žena po nikom jiném pošilhávat nebude, i kdyby byl ten druhý mnohem přitažlivější, než jste vy. Prostě a jednoduše: Má-li doma žena zlato, nebude pošilhávat po bižuterii.