Historie vykládání snů sahá až po starověk. V jednotlivých dobách pokládali vykládání snů za umění, v jiných za pověrčivost, na vědeckou úroveň ho povýšil na konci 19. století Sigmund Freud.
Psychologie snů
Poznáním freuda bylo, že sny jsou zrcadlovým obrazem vnitřního světa jedince. Brzo objevil, že sny jsou stavěny z jednání a skutků bdělého stavu a často jsou jen symboly, neboli sen ne v každém případě znamená to, cos i napoprvé o něm myslíme. Ve snu nemáme ani tělesné, ani mentální hranice, naše vědomí se zcela osvobodí, odpočívá. Takto se může přihodit, ž mezitím, co spíme, umíme lítat, plavat, anebo skládat hudbu, ikdyž ve skutečnosti jsme se obdobných zážitků nikdy nezúčastnili. V našich hrůzostrašných snech se například potkáme s hrůzami, které přesahují všechny představy: vraždili jsme, anebo právě nás chtějí zavraždit, bojujeme s příšerami, padáme do propasti atd. Tyto sny zpravidla zpracovávají naše úzkosti. můžeme se vyjádřit i tak, že náš mozek takto „ztráví”naše obavy, ujmy, každodenní boje.
Když zkoušíme vykládat své sny, musíme vzít do úvahy hlavně to, že hlavními hrdiny v nich jsme vždy my, i tehdy, ikdyž se nám zdá o jiných, i ty nejnesrozumitelnější obrazy snů jsou o nás, o našem životě, o naší osobnosti.
Někteří lidé tvrdí, že se jim nikdy nic nezdá – ale to podle vědců není pravdou. Každý člověk má sny, každou noc i víckrát, jen si vždy na to nepamatuje. Sen je neuvědomělou činností mozku, která vznikne v úseku tkzv. periody REM, tj. „rychlý pohyb očí”. Když v tomto úseku někoho pozorujeme (existující úkaz i u zvířat), vidíme, že pod zavřenýma očima se oči rychle pohybují sem a tam, navíc se tehdy cukají i ruce a nohy. (U psů je časté, že ve spánku napodobují běh.)
Druhy snů
Přestože naše sny jsou nositeli našich osobitných vlastností, privátních zážitků, pocitů, lze je přece jen kategorizovat podle určitých – například psychologických, obsahov