Jak ale takové poklidné uvědomění vysvětlit zaměstnavateli, rodině, přátelům? Naše společnost samozřejmě není založená na cyklech přírody, zdaleka ani na ženských cyklech, které také ovlivňují aktivitu, náladu a emoce. Doba koronaviru sice ukazuje, že není cesta se neustále někam hnát a dokazovat si, jak jsme výkonní a všeho schopní. Přesto ale stále cítíme určitý tlak na potřebu vydělávat, vykonávat a plnit všechny náročné závazky, a ještě k tomu všemu bychom měli vypadat skvěle a usmívat se na okolí. Jak všechny tyto výzvy zvládnout?
Odpočinek
Nezbývá nic jiného, než se okolnímu světu přizpůsobit, alespoň do takové míry, ve které jsme schopni si vydělat na základní živobytí a naplňovat vztahy, které chceme udržovat. Stačí se s tím jen smířit a být si vědomí toho, že s naší energií a zdravím můžeme vědomě pracovat jiným způsobem. Můžeme se učit, jak zacházet se svým časem a rozložením našich sil. Kdy je rozumné být aktivní, a kdy si odpočinout? Možná si pomyslíte, že v tom věčném kolotoči není kdy mít klid, natož ticho. Ale vždy záleží jen na nás samotných, jak si život uzpůsobíme. Vždy můžeme najít několik poklidných chvil, ale jen pokud chceme a dokážeme se domluvit s našimi blízkými.
Ticho
Jak tak koukám z okna a užívám si svoji chvilku, dochází mi, jak moc nám všem chybí ticho. Zároveň je ale spousta lidí, kteří mají ze skutečného ticha obavy. V něm totiž více slyšíme sami sebe a možná i myšlenky, které bychom raději zapudili. Je zdravé umět rozlišovat, jaké myšlenky nám život kazí, a jaké naopak mohou naše bytí hezky posunout vpřed. Myšlenky, které bývají negativní, plné neprospěšného strachu nebo sebetrýzně, ty radši ponechme a neberme je vážně. Zapudit je můžeme procházkou, zábavnou aktivitou, seriálem, sportem nebo třeba tancem, případně i sexem. Pak nám ale mohou přicházet i nápady a vize, které vnímáme jako smysluplné a díky nimž se cítíme lépe, nebo nás vedou ke zdravému vnímání sebe sama. Těch bychom si čas od času všímat měli. Přichází právě často v tichu, nebo třeba ve chvílích probuzení, kdy jsme nejblíže naší duši a vnitřnímu hlasu.
Jak na meditaci?
Znáte to. Čtete pořád nějaké moudré citáty, připadá vám, jak jsou na tom ostatní lidé lépe, nebo jsou alespoň na dobré cestě ke štěstí. Všude zní výrazy jako meditace nebo sebepoznání, a vy nevíte jak na ně. Nabídek je tolik, že je obtížné se v nich vyznat, navíc bývají dost nákladné. Někdy zdánlivá jednoduchost pomůže, a tak si můžete najít čas na sebe, věnovat se tomu, co vás baví a nebo v nejlepším smyslu láká.
Zkuste zajít na chvíli do přírody. Vnímat vlastní chůzi, dotek vašich nohou a země. I když máte teplou obuv, můžete pocítit tu krásnou oporu, kterou nám země poskytuje. Je sice zima, ale občas zaslechnete ptačí švitoření nebo zašramocení v lese. Někdy postačí i poslouchat vánek a vnímat jemné pohyby přírody, které souzní s vaším dechem. Nemusíte složitě hledat a ztrácet se ve všech možnostech dneška. Obyčejně neobyčejné bytí v nádechu, výdechu a pozorování přírody vám dodá tolik síly a uvědomění, že z takové procházky budete několik dní čerpat. Vaše kořeny se posilní. Tak kdy vyrazíme?