Správně, pozitivně
myslet je skutečně těžký úkol. Je to obtížné proto, že existovat, konat je nutné
nejen na úrovni slov, ale i na úrovni činů, tedy na úrovni životního stylu. Na
první pohled se to zdá jednoduché, ale při první příležitosti, kdy se setkáme s
odporem nebo s problémem, může dojít k vážnému poškození pozitivní atitudy. Kdo
nezačal v životě klít už kvůli jedné, jediné maličkosti (například vykypěné
mléko, rozbitý talíř)? Využitím správné a konstruktivní energie lze tento
okamžik obrátit zcela do protisměru, to znamená jednoduše eliminovat zlost a
únavu.
Honění se za
správnými, dobrými myšlenkami nebo opakování pozitivní mantry samozřejmě
nestačí k dosažení úspěchu. Dobří a pozitivní musíme být bytostně, jinak se
celý náš ezoterický životní styl změní na falešnou, vyumělkovanou pózu. Nejvíce
z nás propadne v momentě, kdy v okamžiku vzteku, zlosti popustí uzdu vlastnímu
egu namísto preferování duchovna. I když se to zdá anachronistickým protikladem,
je řešení konec konců jednoduché: vztek, zlost, negativní pocity musíme
usměrňovat. Tak jako z tlakového hrnce musíme vypouštět páru, tak i napětí,
které se hromadí v nás, musíme zkrotit. Vůbec to však není jedno, jak kvalitně
to však provedeme.
Jsme-li například
na někoho naštvaní, pokusme se namísto kleteb a nadávek mentálně si toho
druhého oblíbit nebo se vžít do jeho situace. Tato činnost vyžaduje především
myšlení, což odkloní naši pozornost od daného problému. Jiný typ příkladu: severoameričtí
Indiáni používali na utišení bolesti namísto léků intenzivní plivání slin. Úkolem
bylo trefit se do kamene, čímž odpoutávali pozornost od bolesti.
Odkláněním,
usměrňováním nadbytečné energie nepřejeme jiným nic zlého, neaktivizujeme tedy
negativní energii, spíše ji neutralizujeme, přetváříme. Vyžaduje-li to od nás
příliš