Arabský pasáček Kaldi pásl své kozy a všiml si, že začaly pojídat červené plody na keřích. Zajímavé bylo, že po nich ovce doslova ožily. Opat z kláštera se o tom dověděl a podával odvar z bobulí svým mnichům, kteří při modlitbách vydrželi déle a měli podstatně více energie a samozřejmě si na tento nápoj velmi rychle zvykli.
Faktem je, že kávovník pochází z Etiopie z provincie Kaffa, kde divoké kávovníky rostou dodnes. Lidé zde kávová zrna žvýkali a až po požáru zjistili, že káva voní a začali jí pražit. Z Etiopie se káva dostala do Jemenu a dále do Mekky a Mediny, kde později začaly vznikat první kavárny. Poutníci ji dále šířili do svých měst. V 16. století zde však byly veškeré zásoby kávy zničeny z důvodu, že káva měla podobné účinky jako alkohol. Tudíž se káva považovala za škodlivou.
Na Jávě vznikla první plantáž, kam kávovník propašoval holandský obchodník. Zanedlouho se káva dostala do Evropy. V roce 1615 byla káva dovezená do Itálie, kde o pár let později byla otevřena první kavárna. Paříž a Londýn měly svou první kavárnu až ve druhé polovině 17. století a v Čechách se lidé dočkali koncem 17. století.
V 18. a 19. století byla káva doceněna jako důležitý světovým artikl. Díky její oblibě se ve druhé polovině 19. století se objevuje french press. A pak to přišlo! Víte kdo byl Luigi Bezzera? Vynálezce espressa. Zjistil, že k přípravě chutné kávy je třeba jistý tlak a teplota. Dnes jsme na 7 gramech té nejlepší kávy, teplotě 90 stupňů, které jsou pod tlakem 8 až 10 barů. Tento nápoj o obsahu 30 mililitrů musí mít na povrchu „crému“ v barvě lískového oříšku. Hutnou, příjemnou, voňavou. Kofein je často tématem hovorů kvůli svým účinkům. Jeden tábor tvrdí, že kofein je prospěšný lidskému organismu, druhý to vyvrací s informací o tom, že kofein je droga. Káva samozřejmě stimuluje centrální nervovou soustavu a působí na tělesnou výkonnost. Velmi důležité je to, že bychom měli brát v úvahu, že se nelze povzbuzovat kávou na úkor spánku, což většina lidí dělá. Kofein totiž blokuje funkci adenosinu a tím dochází ke snížení únavy. Samozřejmě pokud pijeme kávu denně, tělo přivyká, je ke kofeinu tolerantní a jeho účinky se tak snižují.
Konzumace kávy však může být prevencí proti Alzheimerově a Parkinsonově nemoci a vzniku diabetu 2. typu. Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, který vyvolává pocity štěstí a spokojenosti. Šálek kávy obsahuje řadu vitamínu B, mangan, draslík, fosfor a hořčík. Abychom z kávy získali to nejlepší, pijme kvalitní kávu bez přidaného cukru, smetany či mléka. Nejde ani tak o to, že by to vyloženě škodilo našemu zdraví, ale už to jednoduše není ta černá čistá káva. Samozřejmě má také negativní účinky, ať už jsme zmínili problémy se spánkem, tak se také negativně může projevit na našem zažívání. Kofein velmi dráždí náš trávicí trakt a ve větším množství nám může způsobovat pálení žáhy. Kofein také zrychluje srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak, takže lidé s vysokým krevním tlakem by měli být opatrní. Při nadměrné konzumaci bude trpět i zubní sklovina a bude se zabarvovat. Z druhů kávovníku se nejvíce užívá Arabica a Robusta. Arabica má spíše jemnější chuť, výraznější vůně, má méně kofeinu, je více acidická (kyselejší) a je náročnější na pěstování, tím pádem i cena je vyšší. Robusta se oblibě netěší, a to díky své specifičnosti. Je pronikavě hořká, má drsnou vůni, více kofeinu a je odolnější proti vnějším vlivům i počasí a také cena je nižší. V kavárnách nebo i na pultech obchodů nalezneme mnohé druhy směsí, jejich míchání je veliké umění.
Jestlipak máte svou značku kávy? Nebo oblíbenou kavárnu, ve které vám připraví kávu na „vaši míru“?