Do Británie ji rozšířily Caesarovy legie jako elixír zdraví do Británie a mořeplavci z ní později vyráběli lana a sítě, protože byly odolnější než lněné. Keltové z ní tkali pohřební košile, protože věřili, že jim tento oděv umožní příznivější návrat v novém vtělení na Zemi.
V poslední době se doporučuje přidávat do tzv. zelených smoothies, ovšem užívání čerstvé kopřivy je považováno za mírně toxické, a proto se podává raději v různých úpravách. Sbírá se především list nebo nať, někdy i kořeny. Listy jsou opravdu skvělým zdrojem chlorofylu a minerálních látek. Je v nich skoro deset procent železa, hořčíku, draslíku a vápníku. Obsahuje i vzácné glukoniny, které snižují hladinu krevního cukru, flavonoidy, karotenoidy a vitaminy C a E.
Jak uvádí MUDr. Josef Jonáš v knize Svět přírodních antibiotik, obsahuje kopřiva tzv. fytoncidních látek, které se skvěle uplatňují při prevenci a léčbě virových onemocnění. Při zánětech v krku a dásní se doporučuje vyplachovat odvarem. Doporučuje se silnější kopřivový odvar. Kopřiva navíc zvyšuje aktivitu enzymatické činnosti, takže podporuje sekreční činnost žaludku, slinivky, jater a střev, a tím zároveň snižuje obsah močoviny v krvi a s tím související revmatické potíže a ischiatické bolesti. Známá je jarní kopřivová očista krve, založená jejím močopudném efektu. Kopřivový ocet, denně vtíraný do pokožky hlavy, má v léčitelské tradici zamezovat vypadávání vlasů.