Anorexií trpí především dívky a mladé ženy. Bohužel v posledních letech se objevuje také mezi chlapci. Dopady nechutenství či vůbec omezování přísunu potravy jsou velmi vážné a mohou mít fatální následky. Anorektik hubne až do takové míry, že se stává podvyživený, trpí nedostatkem vitamínů a minerální látek, je unavený, tělesné orgány mají oslabené funkce, dochází k různým doprovodným zdravotním obtížím různé závažnosti. Přesto si sám sebe představuje, že má nadváhu a velmi často bývá obsesivním perfekcionistou. Výjimkou nebyly ani případy s fatálním koncem.
Avšak i u tohoto problému je možná velmi účinná výpomoc náhledem do psychosomatických souvislostí tohoto onemocnění. Pokud vezmeme v úvahu, že jde o výživu, potažmo odmítání potravy, která je symbolem Země – matky, přeneseně lze říci, že jedinec postižený anorexií odmítá svou matku, ženský princip. Popírá tu svou vnitřní ženu. Touha po dokonalosti ho vede k myšlenkám, že nechce být stejný jako matka. Dochází k naprostému odloučení od mateřských potřeb a od emocionálních prožitků. Nastane-li situace, která neodpovídá „cestě hledání dokonalosti“, jakýmkoliv způsobem se jí vyhne.
Rada vypadá velmi snadno, ale hůře se tento program mění. Změna pohledu na svou matku a eliminace pocitu viny je jedním z kroků. Připustit, že představa dokonalosti je zřejmě přemrštěná a začít pouštět do svého života více radosti. Je důležité si uvědomit, že matka udělala vše to nejlepší, co dokázala a s těmito změnami pak je možno přijmout svou vlastní ženskou část a tím i chuť do života a k jídlu.