Pro pořádek si opět na začátek připomeneme definici, kterou poskytuje internet:
Diabetes mellitus je komplexní metabolická porucha, při níž organismus není schopen zpracovávat glukózu jako za fyziologických podmínek v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Při DM 2. typu se jedná o nedostatek relativní, v pozdějších stádiích však může dojít k vyčerpání β buněk pankreatu a vzniku absolutního nedostatku inzulinu. A to je, podle mého názoru, dost velký problém.
Slinivka, která je „přístrojem“ v lidském těle, který je nenahraditelný a má na starosti produkci enzymů, které pomáhají zpracovávat bílkoviny, cukry a tuky. A některé její buňky právě tvoří hormony inzulin a glukagon, které jsou odváděny do krve. Patří do okruhu žláz s vnitřní sekrecí. Jakékoliv onemocnění slinivky břišní je velmi závažné a ani cukrovka by se neměla podceňovat.
Pokud budete hledat projevy tohoto onemocnění, dostanete naprosto vyčerpávající informaci. Pátrala jsem po medicínských příčinách a dostala jsem se k informacím, které hovoří v podstatě pouze o mechanismech vzniku této nemoci a rizikových faktorech, které však nejsou nezanedbatelné. Musí být všem naprosto jasné, že riziko je vyšší u lidí, kteří jsou obézní, jsou vystaveni silnému stresu a stravují se naprosto nevhodně. Nebo také upřednostňují sladkosti.
Obezita či odolnost organismu vůči inzulinu bývají v některých případech důvody k onemocnění. Ale podívejme se na možnosti vzniku onemocnění z jiné strany. Právě poloha tohoto důležitého orgánu – oblast solar plexu, nám může osvětlit, že pokud dojde k problému se slinivkou, většinou jde o potíže v oblasti emocí. Pokud člověk onemocní právě cukrovkou, je velmi emotivní a v jeho pomyslném notýsku byste našli obrovský seznam toho, po čem touží. Avšak tyto touhy nejsou určeny pouze pro něj, ale pro všechny jeho blízké. Přeje si, aby všichni dostali stejný díl od všeho, ale jakmile má někdo více, objeví ses riziko, že se u něj zvedne vlna žárlivosti. Pokud znáte člověka, který trpí cukrovkou, můžete si všimnout, že tento člověk je velmi oddaný. Nicméně jeho očekávání jsou nepřiměřená. Jeho až mateřská péče patří každému, ale pokud se druhému nedaří, objevují se pocity viny. A nyní nastává moment, kdy se enormně zvýší jeho duševní činnost. Hledá možnosti, prostředky jak uskutečnit všechno to, co očekává, po čem touží. Množství všeho, po čem taková osoba touží, však pouze maskuje smutek, který pramení z potřeby lásky a něhy, které, podle něho, nikdy nebyly naplněny.
Vzory a modely chování či jednání v každém člověku otisknou stopu, která se dá vymazat jen prací na sobě a se všemi těmi negativními emocemi, které pomáhají lidem být nemocní. Přeji vám všem hodně odvahy ke změnám!