Zimní slunovrat má souvislost se dnem, který je v roce nejkratší. Bývá kolem 21. prosince a samozřejmě je dán postavením planet. Zima byla odpradávna, to znamená i v dobách pohanských, dobou, kdy se téměř veškerý život přesunul do domů, čas se využíval k odpočinku, ručním pracím (draní peří, tkaní, zpracování vlny, zhotovování oblečení, nástrojů atd.), lidé si vyprávěli příběhy, legendy, pohádky, zpívalo se a též se věštilo.
Toto období bylo také vždy obdobím uctívání předků, modlitby za jejich duše, ale i žádosti o odpuštění. Lidé své předky prosili modlitbami o ochranu rodinného majetku, různých osob, o rady, zjevení. Dodnes na Vánoce zapalujeme svíce za duše zemřelých, vzpomínáme na ně často před usednutím ke štědrovečerní večeři.
Kolem domů se věšel česnek, aby stavení bylo chráněno od všeho zlého, co by se mohlo kdy přihodit. Ochrana lidí, domů, ale i domácího zvířectva a pozemků, byla prvořadá z pochopitelných důvodů, jako byly nemoci, živelné pohromy, požáry, války, a proto se jí věnovala část rituálů. Zvyky se též dodržovaly v různých postupech, jelikož se lidé bohů báli a zároveň je uctívali a i je prosili o ochranu, dostatek úrody, dobré počasí atp.
Stromeček zdobíme skleněnými ozdobami, ale i slaměnými či ozdobami z vizovického těsta. Ba i krajkovými ozdobičkami si některé domácnosti ověnčí svůj vánoční strom. Špičku stromečků zdobí v posledních letech nejčastěji špička. Ještě jako dítě si pamatuji, že jsme doma mívali na stromečku vždycky hvězdičku, která byla v barvě zelené, červené a stříbrné. Když jsem měla již svou rodinu, nějak jsem hvězdičku nemohla sehnat a již byly na trhu jen špičky. Ale kdopak si dnes vzpomene, jaký význam má hvězda na vánočním stromě v podobě pentagramu? Souvisí totiž se živly pěti elementů, které jsou pro náš život tak důležité, ale má též souvislost s člověk