Pokud se podíváme na hraniční pásmo, ve kterém je vyhlášen poplach vůči sobě samému, pokud se k vlastní osobě nechováme „správně“, každý ho máme nastavené jinak. Každý má tuto hranici nastavenou podle vlastních pravidel. Těmi se člověk pochopitelně řídí, dokud se nestane něco, co ho donutí tuto hranici přesunout. A většinou nastává situace, kdy se tato hranice posune od dotyčné osoby dále. Copak se stalo?
Posun hranice souvisí především s hodnocením sebe sama. S úctou, respektem a nastavení ceny vlastní osoby. Samozřejmě že nejde o to se stavět negativně k prosbám či žádostem o pomoc, službu apod., ale je třeba vnímat, zda je tato prosba oprávněná a nečiní nám vnitřní konflikt. Je na místě určitá sobeckost, protože jen tak vyhovíme takovým prosbám, které nás nijak neomezují či nás jejich splnění nepřivedou do potíží nebo nezpůsobí emocionální nepohodlí.
A ano… zrovna současné období může přinášet situace, které nám naznačí, zda máme hraniční pásmo natavené ve vlastní prospěch nebo chceme být sice za hodné, ale vytváříme si tím nepohodlí, které bez milosti vytvoří časem fyzické potíže.
Zdravé sobectví je v každém případě velmi kvalitní rádce a pomocník. Je třeba mít na paměti, že pokud nebudete v pořádku vy sami, vše, co děláte vnímat jako správné, následně po činu cítit tzv. klid v duši, vždy se dopracujete k nějakému projevu nemoci. Zdravé sebevědomí, sebeúcta, respekt k sobě sama, pocit hodnoty vlastní osoby vás budou provázet na každém kroku a díky nim se budete rozhodovat tak, abyste si nepůsobili žádná traumata.