Dochází k tomu například v případech, kdy zesnulý cítí,
že po něm na Zemi zůstaly nevyřízené věci a křečovitě se drží některého z jeho
pozůstalých, ale může se to stát i v právě opačném případě.
Nebezpečí hlubokého smutku
Nejsou-li pozůstalí po zesnulém schopni se s ním
rozloučit a pustit ho na další cestu, může to pro zesnulého znamenat velké
překážky. Smutku je nutné vyhradit potřebný čas a prostor, ale příliš dlouho
někoho oplakávat může být nebezpečné pro obě dvě strany. Nejlepší, co můžeme
udělat je co nejrychleji vzít na vědomí, že nás náš blízký opustil, neboť pouze
tak se jeho duše může vydat na cestu na onen svět. Je to jeden z nejtěžších
úkolů, s kterým se v životě musí každý, bez výjimky, utkat. Nepodaří-li se nám
to zvládnout sami, nebojme se požádat o pomoc (pokud možno odborníka)!
Výstražná znamení
Všichni duchové odebírají
tu energii, kterou živí lidé potřebují k normálnímu životu. V domě, kde bloudí
zatoulaná duše, člověku začínají pociťovat něco neodůvodnitelně nepříjemného.
Chvěje se chladem, mráz mu běhá po zádech přesto, že je mimochodem teplo,
propadá panice nebo ho opanuje depresivní psychický stav. Ve vážnějších
případech se na tomto místě objevují choroby, vážné úrazy, nehody.
Zvířata poměrně přesně
vycítí přítomnost duchů a reagují na ně podrážděním, neklidem, skučením,
úkrytem, útěkem.
Většina malých dětí
zhruba do 7 let vnímá duchy podobně jako kteroukoliv jinou živou osobu.
Všímejme si s kým a jak si hraje naše dítě a vypráví-li nám o takové osobě,
kterou my nevidíme, nesnažme se mu vysvětlovat, že se mu to jen zdá.
Prevence, manipulace
Podobně jako u nemocí, i v případě posedlosti duchy je
jednou z nejbezpečnějších metod zavčasná prevence. Nejjednodušší je, nezabýváme-