P
ři setkání s ním/ní se ti tají dech, cítíš, jak červenáš, máš pocit, že toho člověka chceš potkat znovu a lépe ho poznat. Bylo hezké, kdybyste spolu začali trávit více času, podnikali různé aktivity jako návštěvu kina, sportovní či kulturní akce, nebo třeba jen se tak uvelebit u pěkného filmu v televizi. Následují projevy náklonnosti v podobě něžností, polibků a vyvrcholí intimním sblížením. Později začnete hovořit o možnostech a výhodách společného bydlení, s tím se vynoří způsob financování, podíl na údržbě a chodu domácnosti… takový ten běžný život. A najednou se tu objeví něco, co nás docela tvrdě posadí na zadek. Takzvaně si sundáme růžové brýle. Přijde realita všedních dnů, každodenní povinnosti, dílčí nezdary a problémy. Co způsobuje to, že vše vidíme zpočátku jakoby za mlžným oparem, nepřipouštíme si možné chyby našich protějšků, rozdíly? Máme opravdu nasazené růžové brýle?
Tato situace byla mnohokrát popsána. Způsobují to určité chemické reakce, které v našem těle způsobují stav, který se podobá stavu odpovídajícímu požití drogy. Vše se zdá snadné, řešení zdánlivě složitých situací přicházejí sama, slovo únava nám evokuje slovník cizích slov, protože máme energie více, než potřebujeme.
Všichni lidé, které kolem sebe máme či je potkáváme, jsou našimi zrcadly. Odráží naše povahy, chování i pocity. Při důkladnějším sledování určitě přijdete na to, jak se to s vámi má. Ale většinou se stane to, že začneme horlivě vyvracet všechny vlastnosti či chování, které se nám nelíbí. A to z důvodu, že v nás vyvolává emoce. Emoce jsou hybnou silou, alfou a omegou, našich životů.
Emoce jsou psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami, motorickými projevy, změnami pohotovosti a zaměřenosti.
Toto j