Vím, jak bolí zklamání osobou, které jsme věřili. Každý z nás asi někdy zažil nepříjemnou situaci, kdy naše důvěra byla znehodnocena, nebo jsme očekávali podporu, která nepřišla.
V tomto období posledních let, kdy jsme navíc byli často izolovaní od ostatních lidí, se nám dokonce může stát, že se cíleně lidí a dokonce i přátel můžeme stranit. Je to pochopitelné. Někdy se nám nechce mluvit o tom, jak se máme a jaké pocity v nás tato doba vyvolává. Pokud navíc zažíváme obtížné období, potřebujeme bezpečné prostředí a opravdu vnímavé důvěryhodné lidi, kterým můžeme věřit.
Jak obnovit přátelství
Jsou lidé, kteří jsou společenští a bez přátel si nedovedou život představit. Mnozí sdílí se svými kamarádkami nebo kamarády většinu svého života, a bez jejich názorů se nedokáží někdy ani rozhodnout. Užívají si švitoření, krásné povídání i osobní sdílení, legraci a společné výlety.
Jiní lidé mohou být naopak samotáři a setkávání s lidmi není náplní jejich dnů – i to je naprosto v pořádku. Pokud dokážeme být sami se sebou a najít v tom zalíbení, i tak se dá žít spokojený život. Někdy ale i v příjemné samotě lze pocítit, že nám kamarádka nebo přítel chybí. Můžeme na stará přátelství navázat a obnovit je, nebo objevit nový vztah.
Důvěra a legrace
Občas se sice nedokážeme přenést přes staré jizvy, a jindy to ani možné není. I když nás někdo blízký naštval a máme pocit, že přátelství skončilo, i tak je možné si navzájem odpustit a ve vztahu dál pokračovat. Je ale nutné umět se omluvit, vyjádřit odpuštění a nebrat se příliš vážně.
Nejlepší možností je umět se společně a v dobrém zasmát pochybením, která známe všichni. Nikoli posměšně a s despektem nebo arogancí, ale s upřímnou úlevou, že společně jdeme dál i přes výzvy. Důvěra se tak může obnovit, ovšem obě strany musí chtít trochu slevit ze svých upnutých pohledů na život. I přes rozdílné názory lze najít společnou řeč.
Upřímnost a otevřenost
Známe možná situace, kdy se bojíme otevřít určité citlivé téma. Nechceme se nikoho dotknout, nebo se bojíme odmítnutí. I tak je možné obnovit upřímnou komunikaci. Jindy můžeme dokonce cítit, že se nám nechce setkat s dávným kamarádem. Pokud ale vnímáme, že nám zároveň chybí, nebo se cítíme osamoceni, je možné pokusit se s druhým člověkem otevřeně mluvit. Můžeme se zeptat na její nebo jeho pocity a vyjádřit ty naše, i když sdílení může občas sklouznout do hádky. Vzduch se lépe pročistí, tak jako bouřka v přírodě přinese svěží vítr. Nesmí být ale ničivá. Pokud chceme náš vztah ukočírovat a uchovat, je i určitá konfrontace jistou možností, jak obnovit vztah. Je ale potřeba pak důvěru a vztah opečovat.
Nebojme se komunikovat, nastavit si vlastní hranice a zároveň nacházet empatii, soucit, toleranci, pochopení a přijetí druhých lidí. Ani oni, ani my nejsme dokonalí. V tom je ta krásná dokonale nedokonalá realita, ve které se můžeme navzájem podporovat i přes výzvy.