V letošním létě jsme opět zažili několik velmi parných dní, pro naši zemi tolik netypických. Již několikátý rok za sebou tak poznáváme, jak se naše fyzické a psychické já snaží adaptovat na nové životní podmínky. Co nám ovšem jiného zbývá, než vydržet a zvládnout výzvy? Třeba nám tím dojde, že se společnými silami máme pokusit životní prostředí chránit, a obzvlášť vodu.
Vzácný déšť
Už se nedivím, že se v mnoha pradávných kulturách modlili za vodu a déšť. Však na vodě závisí vše, včetně úrody a obživy. Když dnes někoho slyším, jak si stěžuje, že prší a nemůže se slunit, pozastavím se. I když se mi to někdy nehodí například do plánovaného výletu, jsem stejně vděčná, protože každá kapka nám přináší naději a vláhu, ze které všichni žijeme.
Za každého počasí
Líbí se mi, když vidím rodiny s dětmi, kteří jdou na procházku v dešti. Však se děti nerozmočí! Proč je rozmazlovat jen výlety v suchu a slunci? Když dobře dbáme na nepromokavé oblečení, čas venku příliš neprodlužujeme či nehrozí velká bouře, je naopak skvělé děti učit, že každé počasí je svým způsobem krásné. Vždyť sami víme, že to ani dětem nevadí – tedy pokud nejsou příliš rozmazlené a přecitlivělé – a samy chtějí na hřiště prakticky za každého počasí, což člověka vycvičí ve zbavení se lenory nebo nadávání na to, jak je zase venku strašně…
Lidé jako rostliny
Existují však lidé, kteří mají specifickou termoregulaci, a bývají citliví na extrémní výkyvy počasí. I to se může stát, a pokud mezi ně patříte, vězte, že za to nemůžete. Je pak pro vás obtížné přijmout příliš vysoké teploty. O to více je třeba o sebe dbát, dostatečně pít, a hlavně se snažit zachovat klid. Když totiž přijmeme nervozitu do svého života, prožíváme horko ještě více než je zdrávo. Naučit se přijmout momentální teplotu bývá sice náročné, ale jde na tom pracovat. Tito zajímaví lidé jsou jako květiny. Květena také s každým dalším horkým dnem bez vláhy usychá a usychá. A jak se pak oživí, když ji zalejeme, nebo zaprší! Stejně tak lidé citliví na horka získávají skvělou náladu a oživení díky vláze a dešti.
Modlitba za déšť
Buďme vděční za to, že přichází déšť. Někdy i bouřka pročistí vzduch, pokud není příliš ničivá. Stejně tak hádky mezi lidmi, podobně jako pláč a smutek. Obojí pročistí duši stejně jako déšť pročistí přírodu. Za každou závlahu proto poděkujme a zároveň se společně učme přijmout výzvy, které k nám chodí. Když přijmeme, že s horkem klesá aktivita a máme více odpočívat, nenuťme se do horentních výkonů. S každým deštěm zase ožijeme, tak jako krajina kolem nás.