Vítr pomalu vane, jemné pohyby listů tančí ve větvích, jako by měly radost ze svého bytí. Některé jsou ještě zelené, jiné pozvolna žloutnou, oranžoví, hnědnou, jiné se pyšní červenou až purpurovou tváří. Co nás může podzim naučit?
Barvy života
Každý žijeme svůj život se vším všudy, se všemi odstíny, od bělavé, smetanové, vesele žluté, růžové, rudé až vínové, až po modrozelené, temně modravé, fialové, hnědé a černavé. Každá taková barva – a že jich jsou tisíce – jako by vyjadřovala náladu, pocit, situaci, cokoli, co zrovna žijeme. Život ve vší své barevnosti je někdy vesele žlutý, svítivě a vášnivě rudý, jindy temný a skleslý, jako schnoucí list, který smutně padá k zemi. Problémy ale patří k životu stejně, jako schnutí k přírodním procesům.
Rovnováha života
Podobně jako když venku prší, my pláčeme nebo cítíme úlevu. Když vidíme slunce, můžeme pocítit radost a lásku. Bouře v nás vyvolává emoce, noc občas strach, jitro se svým světlem zase naději. Jak se se všemi barvami života vyrovnat? Jak každý takový list na našem stromě pustit, nechat růst, plodit, schnout, odcházet, padat a tlít? Vždy bývá velkou výzvou umět přijmout všechny proměny.
Lesy v zrcadle sebe sama
Každá situace, člověk, a dokonce příroda nebo určitá zvířata nám mohou zrcadlit naše já, naše emoce a momentální stav, podobně jako se les odráží ve vodní hladině. Někdy nás ten odraz těší, jindy nás rozčiluje. Občas stačí nádech a výdech, uklidnění, a je jednoduché danou životní emoci nebo situaci přijmout. Jindy, především pokud zažíváme skutečně obtížné chvíle, je smíření velmi těžkou cestou, ale vždy má smysl na něm pracovat. Držíme vám palce. Pokud byste cítili, že hledáte cestu smíření a přijetí všech barev života, zavolejte a rádi vám poradíme.