Odporník nadále vyzvedl, že vznik agrese závisí i na tom, jestli je pracovník schopen se vyrovnat s úlohami, které mu byly uloženy, jestli je nepovažuje pro svou osobu jako cizí. Účinné vykonávání práce ovlivňují ve velké míře podmínky, vytvořené na pracovišti, například, nakolik je okolí hlučné, jaké stroje a prostředky jsou k dispozici, anebo i to, jak je osvětleno místo, kde se pracuje.
Kromě toho jsou značně důležité vlivy našeho soukromého života, tlak na výkon způsobený přílišným nárokem (hlavně když se k tomu připojí i časový termín), a rovněž i to, jaký máme vztah ke svým kolegům, či vedoucím. Psycholog k tomu doložil: přítomnost napětí jako takového ještě nezpůsobuje problémy, ale existují osobní rozdíly způsobené různou zatěžitelností a jak k ní lidé přistupují.
Protože se lišíme, reagujeme na události různě. Agrese se projevuje u každého jedince odlišně a je vyvolána z jiných důvodů. „Existují takové vlastnosti, které vyvolávají sklon k silnému vyjádření zlosti a hněvu”, tvrdí odborník. Takové charakteristické vlastnosti jsou například „netrpělivost, přílišná cílevědomost, chvat a impulzivita”.
Boucháme, křičíme
Je to známá situace, když se někomu úplně svaří mozek, začne bouchar, řvát, vztekat se, anebo snad odpovídá jiným nezdvořilým projevem. Tento projev musíme vzít na vědomí s „úctou, ale nevztahujme na sebe, nepovažujme za fakta slova tehdy pronesená nezávisle na tom, zda si později prosí o prominutí, anebo ne.” Tehdy totiž ze zlostného projevu kolegy promlouvá nasbíraná energie napětí – prohlašuje psycholog. Následujícím řešením může být, že se zeptáme, „zda můžeme pomoci a když ano, tak jak ”.
Pokud ale někdo poškodí zařízení, je to projev individuální. Aby nedošlo k fyzickému poškození, snažíme se vysvětlit svému kolegovi, že to, co provádí, není dobré. Jednak on musí uhradit škodu, a jednak „vadí jiným v jejich práci, anebo musí později pracovat s poškozenými pomůckami. ”
Na internetu s