Mnoho lidí postaví kolem sebe tlustou a neproniknutelnou ochrannou stěnu. Ta je ale účinná jen do té doby, do té doby se lze za ni schovávat, pokud dotyčný dá volní odpovědi. Pokud se nám podaří dosáhnout, abychom „jednali” se svým podvědomím, našli jsme klíč k vyřešení problému.
Způsob se po technické stránce podobá nejlépe usměrněné meditaci: uvolnění, vnitřní pozorování, které usměrňuje jedna osoba, která se meditace nezúčastní, a provází nás v tomto procesu až do konce jako nějaký průvodčí, nazývejme ji vůdcem. Subjekt je po celou dobu v polobdělém stavu a průběžně komunikuje s vůdcem. Celé se velice podobá regresní hypnóze, ale motivace a metoda zdaleka není stejná.
Úloha vůdce je velice důležitá: cílem totiž není jen sebepoznání, ale nalezení a vyřešení daného problému. Vůdce nám napomáhá se orientovat ve vlastním světě, navádí nás tam, kde se – pravděpodobně – skrývá pramen konfliktu. Usměrňuje pomalu a jistě (hlasem), abychom z jednoduché počáteční meditace dokázali přestoupit do „usměrňovaného uvolnění”, do průběhu osvobození se od problému. Náš vůdce nás pomalým tempem, klidně, hlasem vyvolávajícím důvěru vezme do ochrany, nevystaví nás zbytečným oklikám a respektive přílišnému vzrušení.
Když jsme se v duši již připravili, anebo jsme schopni věřit svému vůdci (to je podstatou, poněvadž mu svěříme svá nevětší a nejskrývanější tajemství), úspěch je téměř stoprocentní: malými krůč;ky dojdeme k té osobě, předmětu, anebo místu, anebo k jedné nedokončené situaci, kde si můžeme promluvit o svých problémech.
Časové omezení neexistuje, záleží jen na nás, kolik času vyřešení věnujeme (například tvůrce tohoto textu strávil více než hodinu a půl v jednom mandsardním pokoji duševní rozmluvou se svou první láskou v životě) Pokud máme ten pocit, že se náš problém vyřešil, pak tuto cestu vykonáme nazpět, stejně pomalu, ale osvobozen od tíhy problému, naplněn štěstím, které přinesla prosba o prominutí, anebo prominu