Kolem nás je stále mnoho vzruchu a zvuků. Sami se někdy schováváme před realitou neustálým sledováním seriálů, oslavami nebo poslechem hudby. Obklopujeme se hlukem, jsme každý den vystaveni hlasitým zvukům, aniž bychom si toho mnohdy všimli. Zároveň nás mohou neustálé zvuky vyčerpávat a zanášet nám nervovou soustavu. Jak z toho ven?
Dopřejme si ticho
Nebojme se ticha. Je léčivé a stabilizující. Zpočátku se můžeme cítit nejistě, někteří možná ani neumíte spočinout v tiché chvíli. Nemusíte si naordinovat dlouhé hodiny v tichu. Stačí si užít nejprve pár minut, půl hodiny a postupně čas prodlužovat, pokud byste chtěli. Vydejte se na procházku bez poslechu hudby. Zkuste jen naslouchat šumění listí a větru. Příroda neposkytne úplně ohlušující ticho, ale zdánlivé ticho plné krásných jemných a hlavně přirozených zvuků, které nás léčí.
Přirozené zvuky
Zpěv ptáků, jemný vánek, kapky deště – to vše jsou harmonizující zvuky, které nikdy umělým způsobem nevytvoříme. Kopírují přirozené cykly přírody a dávají nám možnost vrátit se k nám samým, podstatě bytí a krajiny kolem nás. Nebojte se, že vás přepadnou nepříjemné myšlenky. Když se bedlivě zaposloucháte, zaujme vás tu poskakující veverka, tam poletující pták nebo tančící větev. Na myšlenky po půlhodině zapomenete a budete žít teď a tady. Budete vdechovat přírodu a její zdravou sílu.
Dech přírody
Náš svět je bohužel založený na nezdravém tlaku na výkon, soutěživosti, nemocech, nespokojenosti a depresi. Společnost, která nás nutí pracovat víc, platit víc a potlačuje zaměření na zdraví a meditaci, potřebuje obměnu. Pokud se každý z nás občas zastaví a půjde směrem k sobě, společně všichni budeme tvořit stabilnější, spokojenější a zdravější společnost. Že jde o utopii? A co když ne? Pojďme vyjít sami ze sebe a bude se nám lépe žít.