Pepřovník je stále zelená rostlina dorůstající až 15 metrů, jejíž domovinou je Indie. Nejstarší rostliny mohou dožívat až 60 let. Do Evropy ho podle dosažitelných zdrojů dovezl Alexandr Makedonský. Pepř známe ve variantě černé, zelené, bílé a červené. Svou barvu má podle toho, ve kterém stadiu dozrávání se sklidí, ale bílý se získává loupáním červené slupky. Jeho užití v kuchyni zde zřejmě není nutné podrobněji rozepisovat, protože každý si přidává pepř podle chuti. Avšak za připomenutí stojí pár zajímavostí, které mají s pepřem co dělat. Dnes se pepře používá především při přípravě slaných pokrmů, nicméně dříve se pepř přidával také do perníku.
V dobách dávno minulých, kterým dnes říkáme středověk, se věřilo tomu, že pepř má zvýšit žádostivost těla. A komu, myslíte, že se to nelíbilo? Pochopitelně tehdejší církvi. Především v klášterech toto koření bylo zapovězeno. Používala se náhražka nesoucí název drmek. Je to nádherná solitérní okrasná rostlina, jejíž některé druhy jsou jedlé.
V Bulharsku mají jedno vtipné rčení. „Pepříš jako Kančev.“ Tento pán byl představitelem nižší šlechty, jehož spotřeba pepře byla úměrná počtu milenek (obojí v nadprůměrném množství). Takže je možná trochu pravdy na tom šprochu, že pepř má afrodiziakální účinky, co myslíte?
Avšak můžeme pepř využít i pro své zdraví. Stimuluje chuť k jídlu, zvyšuju tvorbu slin a žaludečních šťáv. Má i desinfekční účinky. Také urychluje trávení (proto se používá při úpravě tučnějších mas) a skvěle funguje proti nadýmání. Můžeme ho použít při nástudu – spouští rýmu, pomáhá odkašlat, zpotit se, a máte-li studené ruce a nohy nebo nízký tlak, klidně po pepři sáhněte.
Velmi opatrní by měli být lidé, kteří trpí potížemi zažívacího traktu a těhotné ženy. Dětem se také nedoporučuje, což je určitou nevýhodou a neměl by se používat, pokud jsou naordinována antibiotika.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!