Existuje mnoho rizikových faktorů, které vedou k obezitě současné populace. Rozhodně se mezi ně řadí stresové faktory, nekvalitní a fastfoodová strava, minimum pohybu, zvýšená spotřeba cukru atd. Toto všechno je všeobecně známo. Široká veřejnost je s těmito všemi fakty srozuměna. Samozřejmě, že se velmi těžce mění zavedené zvyky. Nakupují se stále stejné potraviny, opakují se svačiny pro děti do školy, používají se polotovary. Přese všechno to však nejsou jediné důvody „obtloustlé“ populace.
Stres, který je momentálně nejvýraznější krizovou složkou a přesto, že se možná zdá, že máme relativně dost času, možná je opak pravdou. Ale je třeba si určit priority, co vy na to? Potlačovaní potřeb z hlediska citového života mohou mít na svědomí také nadváhu. Souvislosti mezi duší a tělem dokáží také s organismem zacvičit tak, že tělo začne ukládat tuky. Mohou vyvolat změny v metabolismu, funkci štítné žlázy, zavodňování a také nás může nutit např. více jíst. „Zajídáme“ své problémy.
K obezitě vedou také vzory a modely chování a jednání, prožitky z dosavadního života. Ve většině případů jsou obézní lidé, kteří ve svém dětství prožili pocit ponížení. Navíc se k tomu připojuje strach ze studu. Tyto dva pocity – ponížení + stud – bývají v úzké spojitosti. Nadváha funguje také jako obranný štít. Takový člověk jaksi zapomněl, že má ve slovníku také slovo NE. Je potřeba dát svému okolí najevo, kde jsou hranice. Hranice pomoci, podpory, odpovědnost, práce atd.
Pak je tu ještě jedno české přísloví: „Cítí se jako mezi dvěma mlýnskými kameny.“ Dovedete si představit ten pocit? A člověk, který tyto pocity má se najednou začne rozpínat, aby ho ty dva „mlýnské kameny“ nerozdrtily. A tak tloustne. Toto hledisko je spíše v rovině emocí, ale člověk má ještě také duši. Ta také evidentně velmi strádá, když se člověk začne „zvětšovat“. V rámci duševní roviny to vypadá asi tak, že obézní člověk na sebe nedokáže pohlédnout objektivně. Díky prožitkům ponížení se později lidé snaží být za každou cenu těmi nejlepšími a myslí si, že musí zvládnout stále více povinností, starostí, péče, pomoci atd. DOST! Přijímejme vše v přesvědčení, že si nebereme nic, co musíme oplácet nebo vracet. A každodenní otázka by mě znít: „Co chci doopravdy?“ Ta nás dovede k odpovědím, díky kterým získáme úctu sami k sobě, v okolí a také k příjemnějšímu životu!
Nenechme si zdraví a ani tělo devastovat již téměř rok trvající nepříznivou situací. Mějme na mysli, že jsme to jen my, kdo to může změnit ať je stav jakýkoliv. Přemýšlejte nad tím, co jíte, trošku si zacvičte, zatančete, hodně se smějte a radujte. Hrajte si s dětmi, pokud je máte a svět hned uvidíte v lepších barvách. A těm nadbytečným kilům dejte sbohem.
Další zajímavé informace naleznete taky na naší Facebook stránce!