Postupem času lidé poznávali, že tento dar přírody není jen chutnou potravinou a sladidlem, ale má i jiné vynikající vlastnosti. Především brzdí růst bakterií, čehož lze využít při léčbě některých onemocnění a konzervaci mrtvých těl. Věděli to již staří Egypťané a Řekové. Ostatky Alexandra Makedonského byly uloženy v medu, aby se zabránilo jeho rozkladu.
Vedle protibakteriálních účinků je med také zdrojem energie. Cukry se bez jakékoli předchozí proměny rychle vstřebávají přímo do krve, která je odnáší do všech tkání, především svalů a jater. V nich se při nadbytku ukládají ve formě glykogenu, který slouží jako zásobní zdroj energie pro případ zvýšené námahy. Má příznivý vliv i na pokožku či tvorbu červených krvinek.