Tuto původně severoamerickou divokou rostlinu využívali pro léčebné účely Čejeni a Dakotové, kteří posypávali práškem z kořene rány z boje a intuitivně přitom spoléhali jeho antibiotické působení. Věděli také o jejích posilujících vlastnostech a během dlouhých loveckých výprav žvýkali šťavnatý kořen. Ze Severní Ameriky se k nám dostala jako okrasná rostlina, ovšem když američtí farmakologové potvrdili dávné zkušenosti indiánů, je z ní dodnes oblíbený prostředek k posílení imunitního systému.
Díky svým antibiotickým a imunitním schopnostem se dnes pěstuje i pro farmaceutické účely. Pokud vám (nebo třeba vašemu sousedovi) roste na zahrádce, zaměřte se hlavně na její kořen, protože právě v něm se ukrývá největší síla. Je to dáno vysokou koncentrací esenciálních olejů a z hlediska imunitního působení přítomností důležitého echinaceinu. Třapatku zkoumá v současné době řada pracovišť ve Spojených státech a nedávno se objevily zprávy o úspěšné aplikaci proti viru HIV. Mimořádná je zejména její antibakteriální aktivita.
Zajímavé účinky má i v ženské oblasti, a sice v případě kvasinek Candida albicans a dalších druhů tohoto zákeřného plísňového druhu. Extrakty z kořene jsou jedinečným prostředkem v prevenci nachlazení, čaj z kořene podporuje trávení, mast pomáhá při revmatismu a chronických zánětech nosních dutin. Odvar z dobře omytého kořene se připraví z čajové lžičky sušeného kořene, která se přelije 0,3 l studené vody a mírně se vaří pěti minut. Pak se nechá deset minut louhovat, přecedí a pije třikrát denně.