Květin je možné jíst několik. Koncem května začínají například rozkvétat bílé květy bezinek. Anglicky se jmenují elderflower a Angličané z nich dělají velmi chutný sirup, který v roztoku s chlazenou vodou vytváří osvěžující nápoj. Taky jej nechávají kvasit na lehké asi osmiprocentní víno. Italsky se jmenuje sambuco podle latinského názvu keře.
Angličané na venkově přišli i na způsob, jak květy černého bezu osmažit: Nejprve se dobře omyjí v cedníku pod tekoucí vodou, někdy se na nich hromadí mšice. Ostříhají se tak, aby na nich nezůstalo příliš mnoho stonků, ale aby zůstávaly v chuchvalečcích tak pěticentimetrových. V misce se rozkvedlá z vejce, mouky, mléka a soli palačinkové těstíčko, poměrně řídké.
Květy se v něm nechají vyválet a obalit těstíčkem a pak se vidličkou vylovují a házejí do předehřátého oleje, kde se nechají smažit do hněda. Mohou se pokapat trochou citronové šťávy. Italové je nechávají lehounce restovat neobalené do rozehřátého olivového oleje a česneku. A podávají je na špagetách se strouhaným parmezánem.