A tak si připomeňme, jak se jednotlivé dny nazývají a s čím jsou jejich názvy spojené. Možná vy sami to víte, ale bude chtít třeba vysvětlit svým dětem nebo vnoučatům, proč když v pondělí ráno vstávají, že uslyší, že právě toto pondělí je modré.
Kromě názvu Modré má pondělí i žlutou barvu. V tento den se v domácnostech velmi pečlivě uklízí. Respektive se s úklidem začíná. Druhý den, úterý, nese název Šedivé. Čemu vděčí za takový název? Asi pavučinám a prachu. Proč? Protože právě v úterý se vymetal každý koutek domu, aby v něm nebyla ani jedna pavučina či nějaký prach.
Liturgicky je nezajímavější středa. Tou začíná pro křesťany sváteční čas před Velikonocemi. A Šedivá nebo Sazometná se jí říká proto, že ve středu se vymetaly komíny. Jedna pověra hovoří o tom, že pokud se budete o této středě mračit, budete se mračit každou středu v roce. Takže si dávejte pozor, protože i uklízet se dá s radostí a úsměvem na tváři!
A máme tu zelený čtvrtek. Zelená barva je symbolem zdraví, takže ve čtvrtek si připravte jídlo, které bude obsahovat mnoho zelených potravin jako je špenát, ale může to být i zelí či jakákoliv jiná zelenina nebo využijte i znovurostoucí zelené bylinky ze zahrady. Jedna z pověr dokonce hovoří o tom, že bychom měli ve čtvrtek jíst pouze zeleninu. A ještě máme upozornění: nic si nepůjčujte, nehádejte se a pokud jste majiteli stromů na svých pozemcích, před rozedněním jimi zatřeste. Úroda je tak zaručena. Ve čtvrtek odlétají všechny zvony do Říma a místo nich budou až do Bílé soboty znít řehtačky. Jejich zvuk má vyhánět všechny nečisté síly z domů. Odpoledne pečené jidáše z kynutého těsta, které se potíraly medem, byly také zárukou pevného zdraví.
Velký pátek. Nově uznaný státní svátek, kdy si můžeme vychutnat přípravy na Velikonoce. Věřící se především postí, mohou se v 15 hodin, jelikož právě v tuto hodinu Ježíš zemřel, účastnit mše. Ani v tento den, stejně jako ve čtvrtek, se nemá nic půjčovat. Nehýbejte se zemí a ani neperte prádlo, protože by bylo máčeno v Kristově krvi. Ale máme tu ještě pohanské zvyky. Můžete vyjít do hor a hledat poklady nebo pramen, jehož voda se promění na víno. V letošním roce na Velký pátek připadá i den úplňku.
O Bílé sobotě se pletou pomlázky, malují se vajíčka. Zvony se vrátily z Říma, přesto je v kostelech ještě stále ticho. Věřící oplakávají Ježíše. Mohou obnovovat své křesťanské sliby a dospělí se mohou nechat pokřtít. Sobotě se říká bílá proto, že se v domech malovalo – bílilo. Prostíraly se stoly, na kterých nesmělo chybět velikonoční pečivo.
Boží hod – neděle nastává po Velké noci, když Ježíš vstal z mrtvých. V tento den se připravovala velikonoční pokrmy, které si nechávají lidé posvětit. Jedna z dalších pověr říká, že kdo okusí posvěceného beránka, najde cestu, která se v lesích ztratila.
A na pondělí se už těší většina nejen kluků, ale i mužů. Tradice, při které příslušníci mužského pokolení vydávají na „tůru“ po svém bydlišti a někteří se vydávají i za jeho hranice, má na svědomí to, že mohou beztrestně „dát výprask“ ženám. Ano, ženy a dívky by měly být vyšlehány čerstvými proutky vrby, aby zůstávaly zdravé a svěží. Za to mají poděkovat. A jak jinak, než malovaným vajíčkem. Že vám to připomíná něco společného s novým životem? Jak by ne! Někde se s koledou pojí polévání vodou. Někde je to tak, že jsou mokré ženy a dívky a jinde zase domů přijdou mokří muži. Jaký kraj, takový mrav.
Mějte báječné, radostné a veselé Velikonoce s vašimi zvyky a tradicemi!