Stavební komplex v Gíze tvoří tři pyramidy, Velká sfinga a početné přilehlé vedlejší stavby. Jednou z hlavních nezodpovězených otázek velké pyramidy jsou její gigantické rozměry: délka 230 m, výška 146,6 m a tvoří ji téměř 2,5 milionů vápencových bloků, z kterých nejeden váží až 15 tun. Proto se vynořuje oprávněná otázka: jak byli starověcí Egypťané schopni postavit toto obrovské dílo?
Pro egyptskou kulturu bylo charakteristické, že všechno, co vytvořili, podrobně dokumentovali. O procese stavby velké pyramidy se zajímavým způsobem nezachoval ani jeden egyptský popis. Pouze v díle starořeckého dějepisce Héródese lze najít několik dobových údajů o velké pyramidě, podle kterých stavba trvala 20 let a zúčastnilo se na ní 20 tisíc dělníků. Toto však podle názoru většiny expertů není realizovatelné ani pomocí dnešních moderních stavebních strojů a bez této vyvinuté techniky se zdá uskutečnění takového projektu jednoduše nemožné.
Egyptologové, výzkumníci, archeologové, vědci se už vytasili se spoustou různých teorií, jak asi stavba velké pyramidy probíhala. Autoři jednoho francouzského dokumentárního filmu z roku 2010 s názvem Odhalení tajemství pyramid Jacques Grimault a Patrice Pooyard uvádějí řadu faktů, které s vědeckou náročností i dokazují: jedním z nich je domněnka, že stavitelé pyramidy museli mít k dispozici techniku podobnou naší dnešní vyspělé technice nebo to musela být technika, která ji ještě předčí.
Ale k nejzajímavějším přece jen patří ty závěry, ke kterým tvůrci filmu (po 6-leté výzkumné práci) v souvislosti s tím, za jakým účelem byl stavební komplex v Gíze realizován, docházejí. Podle nich totiž vůbec neměl funkci pohřebního místa, dokonce nebyl postaven ani s náboženskými cíly, ale lze ho hodnotit jako určitý druh vzkazu, který ponechala velmi vyspělá civilizace naší dnešní době, a to civilizace, která pravděpodobně existovala dávno před starověkým Egyptem. Jejich vzkaz upozorňuje na cyklicky se opakující katastrof