Na žádném Masopustu nesmí chybět určité masky, které znázorňují zvířata či lidi. Dříve se převlékali jen muži, včetně ženských masek a rolí. Dnes, pokud vůbec masopustní veselí slavíme, se účastní kdokoli. V určitých obcích se dokonce masky dělily na pěkné a škaredé. Pěkné bývaly červené a škaredé byly symbolem plodivé síly, znázorňovaly se černým líčením.
Medvěd
Důležitou postavou Masopustu bývá medvěd, který nikdy nechybí na oslavách. Je zároveň nejtypičtější a nejstarší dochovanou maškarou, jejíž „stáří“ tradice sahá až do 6. století. Medvěd je spojen s plodivou silou, může mít i spojitost s kulty matriarchátu, tedy oslav ženství a plodnosti. Medvěd si musel vždy zatančit s dívkami a ženami v každé domácnosti, aby jim zajistil plodivou energii. Zároveň dívky měly při tanci vysoko skákat, protože se říkávalo, že jak vysoko skočí, tak jim poroste len a konopí, což se traduje od 14. století. Podobnou roli hrál někde kozel, případně na Valašsku vlk či na Slovensku býk.
Kobyla
Kobyla nebo klisna je známá na jihočeských veselicích, kdy ji většinou znázorňují dva lidé. První představuje hlavu s maskou a druhý je za ním schovaný pod bílým plátnem nebo prostěradlem, a je tedy zadní částí zvířecí masky. V určitých krajích hrála zásadní roli, kdy se ke konci oslav kobyla popravila a zase oživila, jako symbol nového období, začátků a života.
Brůna
Brůna bývala severočeskou a podřipskou variantou kobyly a vypadala více děsivě. Podobala se koze nebo velbloudu, či nejčastěji beranu. Měla by mít zatočené rohy a rudý vyplazený jazyk. Díky důmyslnému použití provázku u pohyblivé dolní čelisti měla cvakat zubama. Hodné lidi a děti obdarovávala malými laskominami, a byla na ně hodná. Těm zlým a také těm, kteří se nemodlili a nemeditovali, mohla ublížit. Inspirovala tak k víře a pokoře.
Dalšími postavami v masopustním průvodu bývaly a dnes často bývají koza nebo kozlík, žid, masopust (bachus), laufr nebo strakáč – šašek, pohřebenář nebo slaměný, turek, hejtman a ras. Ať už se jedná o jakoukoli masku, všechny pohromadě se loučí se zimou a oslavují brzké jaro, plodnost, víru a pokoru k přírodním zákonům.