Mapa je návodem, který nás má ujistit, že jdeme správně. Mnohdy ale tápeme, nevíme kudy dál, netušíme, jak vyřešit náročné životní situace. V takovou chvíli se můžeme nejen poradit s někým, komu důvěřujeme a kdo vidí „dál“ než my, ale také je dobré ptát se sebe sama.
Životní kompas
Odkud jsme, kde se nacházíme a kam směřujeme? To jsou základní otázky, na které zapomínáme. Záleží pak na našem věku – mladé ročníky mají vše před sebou, jsou obráceni spíše k přítomnosti, případně budoucnosti. Když pak prožíváme život a jsme starší, stává se, že naše žití v určitých ohledech stále lpí na minulosti. Ano, je dobré vlastní minulost znát, pochopit ji a odpustit pochybení sobě i blízkým.
Je příjemné a zdravé vzpomínat na pěkné věci, které jsme zažili. Pokud jich ale moc nebylo, nefunkční bývají věčné stížnosti na to, co těžkého jsme zažili, a jak nás to ovlivnilo. Pro naši další cestu je důležité příliš se nelitovat, z minulosti se ponaučit a jít dál. Vím, že to bolí, ale jiná cesta není. Je jedno v jakém věku zrovna svůj život žijete. I kdyby otázka budoucnosti byla „jen“ o spokojeném a důstojném stárnutí, co je víc?
Odkud, kde a kam?
Poté co se naučíme poznat, pochopit a pustit minulost, jsme natolik ponaučeni, že se můžeme učit soustředit na přítomnost. Prožívání přítomnosti je hlavní poučkou meditativních a duchovních knih. Je pravdou, že v dnešní době od sebe sama a bohaté přítomnosti často utíkáme – občas to není dobře, ale na druhou stranu někdy je lepší pomoci sobě sama tak, že nalezneme něco, co nás odvede od vlastních fyzických bolestí a trápení, což je přínosné. Berme proto podobné poučky a rady s rezervou. Nejsme svatí mniši, abychom život zvládali s přehledem a v každé situaci vyrovnaně.
Důvěra v budoucnost
Kam směřujeme, co bude dál? To jsou otázky, které nás velmi často znepokojují. Práce s otázkou nadcházejících dnů je někdy náročná, ale vyplatí se. Často jsme totiž zvyklí přemýšlet o budoucnosti s obrovským strachem a nejistotou. Jak to všechno dopadne? Jak zaplatíme poplatky? Co budeme jíst? Má smysl mít děti v takové době? Co s našimi dětmi bude? Co když se něco stane? Mnohé otázky nám straší v hlavě a tento negativní koktejl obav a nejistoty nám mnohdy nedá spát. Budoucnost lze ovlivnit do velké míry, ale mnohé věci nevymyslíme a ani nevíme. Můžeme tušit a dle našeho směřování intuitivně odhadnout, naše magické síly nebo selský rozum nám mohou velmi mnoho napomoci a poradit. Ale hlavní směr je na nás. Pojďme společně střelku vnitřního kompasu nasměrovat co možná nejvíce pozitivně. Posilněme naše kořeny, poznání, pochopení a odpuštění, a tím i vnitřní stabilitu. Pusťme starosti po vodě. S naší pomocí život vše vyřeší. Následující cesta pro nás bude klidnější a příjemnější.