Tradiční smůlu nosí mezi herci hra Mackbeth. Hraje se jen málo, a pokud už, má různé přezdívky. „Skoťárna“, jak jí herci někdy nazývají, se poprvé hrála v roce 1606 na počest Jakuba I. Už tehdy se hra projevila jako vraždící šelma. Hlavní představitelka zemřela na záhadnou nemoc a další tragické události následovaly. V roce 1937, kdy se hra zkoušela v londýnském divadle, spadla těžká scéna mezi herce. To bylo varování, krátce poté zemřela jedna z hereček při automobilové nehodě.
Proč tedy některé věci provází záhadné prokletí, které nosí smůlu a bolest? Všichni znejistíme, přeběhne-li nám černá kočka přes cestu, nebo se probudíme do pátku třináctého. Možná je to tím, že mozek zaznamená něco, co by mohlo znamenat hrozbu. Jsme pak mnohem ostražitější – což je asi právě ten problém. Strach totiž vyvolává zase jen strach. Dalo by se říci, že smůla je v takových případech přímo nevyhnutelná…