Najednou se tam objevila. Postava v bílé noční košili, na hlavě takový starodávný noční čepec zdobený krajkou. Hlavou jí prolétlo, jestli nemá halucinace. Že by se stala případem pro psychiatra? Myšlenku jsem zahnala, uvařila si čaj s medem a šla se věnovat bohulibější činnosti. Práce nepočká, termíny se blíží.
Tak hotovo. Odesláno. Šálek horké kávy stál na stolku, notebook je zavřený a já si vychutnávám chvíle klidu a pocitu dobře odvedené práce. Zavřela jsem unavené oči a relaxovala. A… zase tam byla. Ta „bílá“ paní. Co tu dělá? Odpočívám… není přece skutečná! Zdá se mi! Nic, nejsem blázen, pomyslela jsem si. Je potřeba vyžehlit nějaké prádlo, opláchnout pár kousků nádobí… nemyslet na tu ženu.
S pocitem, že je vše tak, jak má být, jsem se chystala do postele. Odlíčila si obličej, osprchovala se, vyčistila zuby a s časopisem v ruce, jsem se vydala směrem k ložnici. Uvelebila jsem se ve voňavých polštářích, jen tak listovala a dívala se na obrázky. Najednou byla má víčka tak těžká, že bylo velmi obtížné udržet oči otevřené. Tak jsem odložila časopis na noční stolek, zhasla lampu a zavřela oči s myšlenkou, že zítra vedle mne bude usínat její milý, jenž se vrátí ze služební cesty.
Spánek pomalu přichází a zase je tady. Zase přišla. S ní přicházely i otázky. Kdo je? Co ode mne chce? Proč přišla? Odkud přišla? A ještě na žádnou neměla odpověď. A tak ty otázky začala klást. Známe se? Otázky a odpovědi na úrovni, kde se slova neříkají a přesto si rozumíte, přicházely téměř zároveň. A velmi záhy přišlo rozuzlení. Přišla, aby došla zadostiučinění, odpuštění a pomoc na cestě na „druhý břeh“.
Mladá žena, která byla služebnou na faře, byla znásilněna a zavražděna místním farářem. Nikdy nikdo neodhalil tento zrůdný zločin, a proto služebná bloudila a hledala někoho, kdo jí očistí a pomůže jí odejít. Trvalo to celá 3 století a konečně je ta chvíle tady. Odchází po světelném mostě tam, kde bydlí duše. Očištěná a s odpuštěním odchází ze staletí trvajícího vězení mezi životem a smrtí.
Ano, blíží se den, kdy vzpomeneme na všechny naše drahé zesnulé a otevírají se brány různých světů. Zároveň je to čas, kdy i my, lidé žijící v realitě, se můžeme setkávat s obyvateli jiných světů. Nakonec… kdyby něco, nejste na to sami. Pomoc můžete hledat i na našich stránkách!