Mílovými kroky se blížíme ke dni jarní rovnodennosti, březnovému úplňku a v rámci doby postní k nedělí, která nese výše uvedený název – kýchavná. Vůbec máme v kalendáři velmi zajímavé milníky a tak se podíváme, kde tato, v pořadí třetí, postní neděle ku svému jménu přišla.
Půst drží lidé věřící. Avšak pokud jde o čas, kdy ještě v našich končinách církev neměla pražádný vliv, lidé začali trochu více šetřit zásobami, protože docházely. Věděli, že příroda se bude probouzet, zvířata se začnou rozmnožovat, a to všechno mělo vliv na jídelníček. Běžněji byly k dispozici ryby.
Postní čas trvá šest týdnů. My máme nyní před sebou třetí neděli. V dobách, kdy vládl těžký středověk, se ve vlnách objevovaly nejen ty velké epidemie moru, ale také jen malé, lokální. Údajně se jeden z nich projevoval kýcháním. A tak se mělo za to, že pokud člověk kýchne, je jasným adeptem smrti. Postupně se přišlo na to, že není úplně pravda a lidé při kýchnutí začali říkat do dnes zažitý „Pozdrav Pán Bůh“.
Pak se přijalo přesvědčení, že při kýchnutí dochází k pročištění těla. Především hlavy. A tak se začaly používat prostředky, které podporovaly kýchání. Znáte šňupací tabák? Přesně ten0 je jedním z nich a velmi oblíbený. Například i při rýmě.
Pak už se všeobecně převzala pověst, která se týkala délky života. A to kolikrát si člověk kýchne, tolik let bude žít. Ale přece jen… bylo by to někdy málo, že? A ještě něco se říká. Když si někdo kýchne třikrát, bude po celý následující rok zdráv.