„Jestli chcete něco obzvlášť extra, tak vám pomohu,“ usmál se stařík a pohladil si bílé vousy. „Musíte si ale pro to přijít o půlnoci ke mně do obchodu, tím získá maska zvláštní kouzlo.“
„A za co bych šel?“ ptal jsem se zvědavě, ale s úlevou, že dál už nemusím nikde pátrat.
„Mám jenom rubáše, pane. Ale sám uvidíte, že nikdo nebude mít lepší masku, než vy.“
Dopil jsem víno a domluvil se na dnešní půlnoc. Jak jsem slíbil, stál jsem před krámkem přesně. Trochu mě překvapila zatuchlost krámku, ale muž mi vysvětlil, že už s ničím neobchoduje a tohle jsou jen zbytky. Vyndal rubáš z truhlice a já mu za něj zaplatil pět stokorun.
„Budete mít určitě jednu z nejhezčích masek,“ loučil se se mnou a já měl pocit, že jsem se nechal tak trochu napálit.
Doma jsem si stoupl před zrcadlo a přiložil rubáš k tělu. Nemohl jsem si pomoci, ale cítil jsem mrtvolný pach. Prostě půjdu za nebožtíka, řekl jsem si a rubáš jsem schoval do spodního šuplete, aby mi od něj nenačichlo ostatní prádlo.
V podvečer maškarního plesu jsem se oblékl a zavolal taxi. Šoférovi jsem se ale zřejmě nezdál, protože celou cestu nepromluvil ani slovo. Když jsem vešel do sálu, muzikanti přestali hrát a všichni si mě s odporem prohlíželi. V tu chvíli jsem dostal nezvyklou chuť na krev. Přiblížil jsem se k vedle tančící dámě a zprudka odstrčil jejího partnera. Vzal jsem ji do náruče a hlava mi sjížděla k jejímu krku. Najednou mi kdosi poklepal na rameno a odstrčil ženu, kterou jsem předtím pevně svíral. Chtěl jsem se rozzuřit, ale v tom mi rubáš spadl na zem, takže jsem tam stál jen v košili a kalhotách. Bože, uvědomil jsem si, ze mě se kvůli tomu oblečení stala zrůda. Podíval jsem se po dívce, která stála vedle mě. Měla pichlavé oči a vlasy stažené do ohonu, který překrývala velká stříbrná spona.
„Neměl byste si špatně vybírat,“ upozornila mě a v jejích očích to zajiskřilo ještě víc než předtím.
„Přišla jste z nebe?“ zeptal jsem se a díval se na její krásu.
„Dalo by se to tak říct,“ odvětila a začala se pohupovat v rytmu hudby. Vzal jsem ji do kola a rubáš nechal ležet na zemi. V náruči s tímhle andělem jsem cítil, že už rubáš nepotřebuji. Hráli zrovna valčík, když se její rty dotkly mého krku.
„Také sis koupil rubáš od toho bělovlasého starce?“ zašeptala, než se její rty ponořily do mého hrdla.