„Chtěl bys mlíčko, myšáčku?“
„Nebyl by v tomto počasí lepší grog?“ navrhl jsem.
„Ale já piji jiné mlíčko, takové bílé,“ zamrkala na mě očima a dlouhé řasy zamžikaly.
„Tak to ti budu muset nějaké dát, aby kočička neměla žízeň.“
Odvedla mě na sál, kde právě začínal ploužák. Hroty jejích bradavek se mě lehce dotýkaly a já nebyl schopen zabránit náhlému růstu mých kalhot. Cítila to a třela se o mě čím dál více.
„Pojď, půjdeme se projít,“ zaprosila.
Nebyl jsem v žádném případě proti a vyvedl jsem ji ze sálu. Nedošli jsme daleko, protože jsem cítil, jak mi v hlavě hraje tisíce klarinetů.
„Stačí ti to tady, kočičko moje?“ zeptal jsem se roztouženě.
Přitakala a mně se třásly ruce jako mladému klukovi. Měla na sobě body a ať jsem se snažil jak jen jsem mohl, nešlo mi je sundat.
„Polož se,“ poprosil jsem ji a dal pod ní svoji bundu. Nezaváhala ani na okamžik a lehla si na ni. Kolena dala ale k sobě a vychutnávala si moji touhu. Začal jsem ji alespoň vášnivě líbat.
„Líbí se ti to, kočičko?“ optal jsem se roztouženě a snažně jsem chtěl z ní konečně stáhnout body.
„Jsem někde na vrcholu a nemohu sestoupit, myšáčku,“ lkala. Po chvíli se konečně uklidnila a položila moji dlaň do jejího klína. V tu chvíli jsem se zhrozil. „Víš, ještě nemám dokončenou operaci,“ snažila se omlouvat svůj úd mezi nohama. V tu chvíli mě choutky na erotické hrátky rychle přešly a já pospíchal na toaletu, abych si mohl od toho zážitku ulevit. Poté jsem zmizel jako pára nad hrncem. Nedávno jsem ale četl, že se chystá hasičský bál. Myslím, že letos si už ale všechny bály odpustím.