Hned jak jsme se ubytovaly, vyrazily jsme na procházku. Nadchla nás nejen kouzelná příroda, ale i místní muži. Byli neuvěřitelně galantní a hřálo nás u srdce i to, že o nás projevovali zájem doslova všichni. Věra měla navíc tu výhodu, že byla blondýnka. Ještě toho odpoledne jsme se rozhodly, že večer navštívíme místní tančírnu. Snažily jsme se udělat se nejdokonalejší a příprava nám trvala skoro hodinu. Věra měla hudbu ráda a už se nemohla dočkat.
Když jsme se k tančírně přibližovaly, byla slyšet muzika až ven. Věrka mě jako vždycky strčila dovnitř první a já zůstala stát v němém úžasu. Podlaha byla pokryta spoustou růží a další okolo stojící lidé je házeli na tančící dvojce.
,,To je, co,“ konstatovala Věra a hrnula se k baru. Poručily jsme si láhev sladšího vína a pozorovaly všechno, co se okolo nás dělo.
Nebyly jsme za barem dlouho, když nás vyzvali k tanci dva místní muži. Během chvíle jsme se ocitly na tanečním parketu i my a zažily tak hřejivý pocit, kdy je kouzelné být středem pozornosti. Věra za chvíli přišla s tím, že se jde se svým tanečníkem na chvíli projít k moři. Mě ale hlava rozbolela tak, že jsem na nějakou procházku neměla ani pomyšlení. Když se o tom dozvěděl můj tanečník, okamžitě se nabídl, že mě pro prášek zaveze do hotelu. Třeštilo mi v ní tak, že mi nic jiného nezbývalo.
Až v autě mi řekl, že mě pro něj veze k němu domů. Po cestě troubil tak, že vycházeli před dům jeho sousedé. Došlo mi, že se chce pochlubit novou kořistí a ukázat mě všem okolo. Pro jistotu jsem na něj počkala na zahradě a nabídnutý prášek okamžitě spolkla. Když mě vzal sebejistě kolem pasu a pokusil se mě políbit, razantně jsem se mu vysmekla. Dokonce mě napadla myšlenka, že bych mohla křičet. Pokrčil rameny a s nic neříkajícím výrazem mě odvezl zase zpátky. Věra už na mě čekala a s radostí a jiskřícíma očima vyprávěla, jak kouzelné je milování u moře. No jo, pomyslela jsem si. To jsou prostě ty blondýnky …