Jednou jsem zase nesl něco na obecní úřad, nakouknu do kanceláře, ale Jarka tam nebyla. Uslyšel jsem šelest v kanceláři rozhlasu. Právě měla podávat obecní hlášení o prodeji králíků.
Vstoupil jsem do místnosti, tiše otočil klíčkem v zámku a postavil se k jejím zádům. Věděl jsem, kde je páčka na vypnutí tlampačů, tak jsem ji rychle zmáčknul a objal Jarku zezadu přes ňadra. Rychle se otočila. Když ale viděla, že jsem to já, zjihla a v očích se jí zablýskly plamínky. Nelenil jsem. Přitáhl jsem si ji k sobě a drtil její měkká ústa. Ona vášnivý polibek opětovala. Posadil jsem ji na rozhlasový panel a začal jí horečně vysvlékat blůzku. Pak si sama sundala sukni a kalhotky a odkopla je do rohu místnosti.
Jarka se opřela o panel a rukama se zapřela dozadu. Pak už to šlo rychle. Klouzal jsem v ní sem a tam, zpomaloval a zrychloval. Když jsme dosáhli orgasmu, položila si hlavu na moje rameno a vzdychala. S úsměvem a obdivem se na mě dívala.
Před budovou obecního úřadu mě uvítal kamarád. „Jsi borec, určitě sis to dobře užil.“
„Co?“ dělal jsem nechápavého.
„Bylo vás slyšet až na dolním konci,“ pravil potměšile. Asi jsem zapnul páčku rozhlasu, jak jsem Jarku posadil na panel.
Doma jsem horko těžko vysvětloval, že jsem to nebyl já, ale někdo jiný. Přesto ten krásný okamžik rozkoše za to stál, i když jsem si jednu dobu myslel, že se budeme muset z vesnice odstěhovat.