V Ugandě své mrtvé také pohřbívají do země, jako v České republice, ale před tím, se s mrtvým rozloučí. Každý jeden člověk, má v Ugandě svůj vlastní hrob, takže nepraktikují kremaci.
Tradice začíná tím, že se sejde celá rodina a každý člen si vezme dva určité kusy banánového listu do obou rukou. Poté se postaví do řady a přistupují k nebožtíkovi odděleně a každý se s ním rozloučí tak, že mu po spáncích a tvářích přejedou špičkami banánových listů. Pokud tak neučiní, rakev spadne rychle dolů a nebožtík neodejde v pokoji.
Ještě mají v Ugandě pověru ohledně pohřbívání. Říká se, že když člověk nedává při pohřbu pozor a omylem spadne do jámy pro rakev, tak si ho mrtvý chce vzít s sebou do záhrobí a mají ho pohřbít i s nebožtíkem.
Jak můžete vidět, v každém koutě světa mají svoje tradice ohledně pohřbívání. V některých zemích jsou velmi podobné, přesto že jsou na druhém konci světa a v některých zemích jsou velmi odlišné, i když spolu téměř sousedí.