Možná někdo z vás, podobně jako my doma, odstrojuje vánoční stromek a uklízí betlém až s Hromnicemi. Pokud každý rok intuitivně cítíte, že se vám nechce s výzdobou loučit už na Tři Krále, ale necháváte úklid na později, dobře děláte. Má to totiž svůj důvod. Nejen že uchováte tu správnou atmosféru déle, ale slavíte tím významné pohanské i křesťanské svátky – Hromnice. O co se vlastně jedná?
Konec starého a vítání nového
Hromnicemi končí vánoční období. Křesťané tento den nazývají „Uvedení Páně do chrámu“. Slaví se čtyřicet dní po Vánocích a připomíná událost, kdy Maria a Josef přinesli malého Ježíše čtyřicet dní po jeho narození do chrámu v Jeruzalémě, aby ho svěřili Bohu.
Zároveň svátek samozřejmě navazuje na pohanské zvyky keltského svátku Imbolc, kdy se slaví ochrana příbytků a brzký příchod jara. Začíná tedy nové období, což můžete využít k začátkům čehokoli, co potřebujete počít.
Loučení s temnotou
Nezáleží na tom, zda jste letos stihli Hromnice oslavit. Důležité je si uvědomit, že v tomto období končí vše staré a máme jedinečnou možnost přivítat nové. Rozlučte se s motivy chování a jednání, které nejsou prospěšné a zdravé. Přivítejte vše, co ve svém životě potřebujete, a rozlučte se s dávnou minulostí, včetně temných stínů. Již v předkřesťanské době se proto pálily ohně a svíčky Hromničky, symbol světla, vítání jara, a ochrany příbytků před blesky a hromy. A jestli jste svátky nestihli, zapalte si symbolicky svíčku a věnujte chvilku ticha meditaci o tom, čeho se potřebujete zbavit, abyste se mohli ve svém životě posunout dál.
Vítání světla
„Na Hromnice o hodinu více“ se v tomto období povídá ve starých pranostikách, a také je k tomu důvod. Hromnice jsou dnem, kdy vítáme o hodinu a dvacet minut více světla, než tomu bylo o zimním slunovratu. Vítáme tedy předjaří, novou naději a můžeme začít se vším, na co máme chuť. Pokud však cítíte jisté překážky, nebědujte. Jsou součástí každé cesty a jen vás posilují ve vaší rozhodnosti, sebedisciplíně a vytrvalosti…