Čím se fyziognomie zabývá a co je to patofyziognomie? Obojí se zabývá čtením struktur v obličeji. Pozorováním lidské tváře. Fyziognomie odkrývá emocionální, mentální a duševní vzorce našeho podvědomí, patofyziognomie poukazuje na nemoci a nesoulad na fyzické úrovni. Obojí se však úzce nespecializuje pouze na obličej, ale i na celé tělo, stavbu těla, jakož i na kvalitu funkcí tělesných orgánů. Součástí této vědy je rovněž diagnostika z tónu hlasu, celkového projevu a gest.
Vše má svůj skrytý význam a nic není náhoda. Konstituce a kondice našeho těla je odvislá od toho, jak se matka stravovala v průběhu těhotenství a jak jsme se stravovali v předchozích letech. V jakých rodinných, sociálních i kulturních podmínkách jsme vyrůstali. To dává základ naší povaze a našemu vnímání světa. Zmíněné faktory mají mocný vliv na stravování, na způsob chování a myšlení. To se pak odráží v našem obličeji, na stavbě našeho těla. Máme svobodu rozhodovat se, máme svobodu volby. Jsme strůjci svého osudu a sochaři vlastního těla. Každá volba, kterou učiníme, se nám zapisuje do tváře anebo na tělo. Rozhodneme-li se, že si dáme smažený vepřový řízek s bramborem, zcela jistě se tato volba projeví někde uvnitř našeho těla, třeba tím, že nám lehce ucpe žilku. Bude-li podobných rozhodnutí více, začnou nám kornatět tepny, to může po čase vyústit k problémům s tlustým střevem, srdcem nebo jiným orgánem. Pobolívá-li nás poté třeba ono srdce, je obličej v napětí, skroutí se v bolesti do nehezkého šklebu. Šklebíme-li se častěji, projeví se to na tváři tak, že se postupně tvoří vráska. Každá vráska něco znamená. Zpravidla to, jakým způsobem člověk opotřebovává organismus. Čím vědomější je naše konání, tím lépe se rozhodujeme ve vlastní prospěch. Dáváme tělu, čeho si žádá, pracujeme, odpočíváme, rozšiřujeme svůj duchovní potenciál a uplatňujeme vlastní talent. Posloucháme-li intuici, pak není třeba být v křeči, šklebi