Posuzování sovy je dvojí: jednak je za
prvé představitelem moudrosti, okultních
věd, a za druhé je představitelem mágie (charakteristicky černé). Tajuplný a
tichý pták, který ale předpovídá nebezpečí a často smrt, když začne houkat.
V jeho první roli je oblíbeným
účinkujícím ve filmech a románech spojeným s moudrostí: pravidelně je tichým a
mystickým společníkem starého, moudrého vědce, kouzelníka, anebo pána hradu,
který pozoruje hosty svého pána sedíc na bidélku. Toto mystické zvíře je oblíbeným
společníkem i kouzelníků, čarodějnic a věštkyň. Jeho činnosti jsou všechny
takového druhu, které kvůli své tajuplnosti vyvolávají v lidech strach.
Více národů, jako například staří
řekové, anebo eskymáci v ní uctívali symbol moudrosti (eskymáci pravděpodobně
hlavně proto, protože se s ní setkávali zřídka, anebo ji objevili jen málokdy).
V řecké mytologii byla svatým ptákem bojovné bohyně moudrosti Pallasz Athéne,
řekové ji zvěčnili i na svých mincích.
V hromadné kultuře našeho věku například
sněhově bílá sova účinkující v monumentální pohádce Harry Potter jednoznačně ztělesňuje
dětskou nevinnost a bílou magii. Oproti tomu je tento pták často ztělesněním
podsvětí a černé mágie.Ve filmech často vyleká hlavního hrdinu strašidelným
houkáním a obrovskýma očima. V Egyptu a Japonsku ji ztotožňují se smrtí. V
Iránu je symbolem neštěstí. Za daleko strašidelnější než jeho zjev se ale
považuje jeho zvláštní hlas, který téměř všude spojovali se smrtí, anebo s jejím
blízkým příchodem.
Tento úkaz se neprojevuje jen u
přírodních kmenů, ale i u vyvinutých civilizací – hlavně v Kanadě na části
obývané francouzi, anebo v Anglii. Do dnešní doby pohled na ptáka naplňuje lidi
pověrčivým strachem, protože houkající sovu na dvorech anebo v podkrovích domů
do dnešní doby spojují s představou smrti.
Sova ale není nic víc, než ptá