Kadidlovník latinsky Boswellia je v naší historii využíváno již mnoho let. Nalezneme o něm zmínky z Indie, Číny, Řecka, Egyptu a Říma. V přírodě roste několik druhů Kadidlovníku. Jedním z nejvyužívanějších druhů je kadidlovník pravý, který roste v Saudské Arábii, Ománu, Jemenu a v Somálsku. Kadidlo, která se z něj produkuje, je velmi významnou komoditou. Slovo kadidlo znamená vůni vydávanou kouřem.
Historie a náboženství
Vlastně se dá říct, že je to jedna z nejvyužívanějších rostlin pro náboženství. Kadidlovník již od středověku hraje významnou roli v katolické církvi. Kadidlovník má i v Islámu své místo, kdy kadidlo spolu s myrhou tvoří „hojení rukou Alláha. V Židovské kultuře je Kadidlovník jednou za 4 složek posvátné kadidla. Kadidlo bylo pro židy tak významné, že ho spolu s dalším kořením uložili do Božího domu v Jeruzalémě. Kadidlovník byl jeden z nejnabízenějších bylin nabízených při rituálech Bohům v Řecku. Římané využívaly kadidlovník nejen pro náboženství, ale také při státních obřadech a v domácnosti.
O použití kadidla v Egyptě jsou zmínky z 15. století před Kristem z doby vlády královny Hathsepsut. Zuhelnatělé zbytky kadidla po spálení byly rozdrceny a přidávaly se do střelného prachu pojmenovaného Kohl. Také se využívaly pro oční linky, které jsou na obrazech. Kadidlovník byl ještě přidáván do omlazujících pleťových masek, parfémů a kosmetiky. V chladném počasí Egypťané ve svých obydlích pálili kadidlo, aby se zahřáli a ještě provoněli všechny jeho kouty.
Kadidlo svým kouřem odnáší modlitby do nebes bez ohledu na to, jakého náboženství modlitby jsou. Kadidlovník byl využíván také pro balzamování mrtvých. Když v první polovině 20. století otevírali hrobku Tutanchamona, tak jedna z nádob voněl