Že hudba sbližuje národy, to se všeobecně ví. Nakonec píseň, kterou si zpívá celý svět „Škoda lásky“ pochází z dílny Jaromíra Vejvody, tedy českého skladatele. Česká hudební scéna se historicky může řadit na první příčky světové hudby díky jménům Dvořák, Smetana, Suk, Destinová, Mysliveček, Ryba, Janáček, Ježek, Hašler, Kmoch, ale také díky novodobým skladatelům a interpretům.
V příbramském divadle zazněla díla nejen světská, ale i duchovní. A to díky smíšenému pěveckému sboru nesoucím jméno svého zakladatele Vladimíra Vepřeka. Sbor doprovodila nejen filharmonie, ale i její nynější sbormistr Pavel Šmolík se svým vznešeným nástrojem varhanami. Zazněly dvě krásné árie z úst Petra Sejpala, jehož zpěv rozezněl útroby divadla.
Co bylo velmi příjemným a možná pro někoho překvapivým jevem, že nejen na jevišti, ale i v publiku se objevili velmi mladí lidé. A tak se nemusíme zřejmě obávat toho, že by tělesa takového formátu zanikla. Na jevišti mladí odvedli stejně tak skvělé výkony jako jejich starší a zkušenější kolegové. Bylo znát i to, že taktovka dirigentky Veroniky Kopecké je ve svém vedení nejen pevná, ale také velmi přívětivá a laskavá.
Nakonec se oběma tělesům dostalo gratulace z úst dirigenta, který v roce 2000 zakotvil v naší krásné metropoli, spolupracuje se světovými hudebními tělesy a je členem správní rady Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami Debashishe Chaudhuriho.
Celá akce se nesla v atmosféře přátelství, lásky k hudbě a její schopnosti oslavovat. Oslavovat vše, co je člověku milé, co ctí a z čeho se umí radovat. A tak se velmi jasně a zřetelně naplňuje heslo, že hudba spojuje především ty, kteří si zahrají, zazpívají nebo si přijdou jen poslechnout.