Syndrom vyhoření (burnout) je souborem nejrůznějších příznaků, které bohužel po dlouhá léta nemusíme rozeznat a dávat jim přílišnou pozornost. V tom je vyhoření zrádné. Pokud jste ale flegmatici, moc nepracujete a nikdy jste se pro nic nenadchli, můžete být v klidu. Vyhoření se vás nejspíše týkat nebude. Přichází totiž v životech těch, kteří jednou zahořeli pro své povolání nebo vztah, s nadšením darovali nadměrné množství energie ostatním lidem, práci nebo nejrůznějším aktivitám. Vyhoření se tak může týkat nejen pomáhajících profesí – lékařů, sester, hasičů, učitelů, sociálních pracovníků, speciálních pedagogů nebo psychologů, ale i všech ostatních, včetně vyhoření v partnerském vztahu. Co s tím?
Jak rozeznat vyhoření
K příznakům může patřit nejen únava a nadměrné vyčerpání, ale i deprese, úzkosti, ztráta smyslu, smutek, frustrace až rezignace, nespavost, nervozita, stres, nechuť k práci a k jakémukoli dávání energie ostatním. Součástí bývají bohužel i fyzické obtíže od bolestí hlavy a zad, nevolnosti, až po malátnost, motání hlavy a dokonce kolapsové stavy. Trpět může štítná žláza, pohybový aparát, hormonální systém i nervy. Nejednou se stává, že pacienti kvůli náhlým potížím volají záchranku. O to horší je, že většinou člověk ani netuší, že jde o vyhoření a jeho následky. Proto při jakýchkoli výše uvedených symptomech zbystřete a hledejte podporu a řešení.
Léčba syndromu vyhoření
Co pomáhá, abyste se z vyhoření dostali? Především si zajděte k lékaři a psychologovi, se kterými detailně proberte váš styl života. Řešte případnou nespavost, protože dobrý spánek je základ všeho. Sami si také uvědomte, jestli jste kdysi byli příliš nadšení workoholici zaměření jen na práci a aktivitu. Chtěli jste změnit svět a být nejlepšími lidmi, pomáhat ostatním? Nemysleli jste přitom na sebe? Pak jste klasičtí adepti na vyhoření. Proto pomáhá začít myslet na sebe, zvolnit, hodně odpočívat, začít tvořit a dělat smysluplné aktivity, věnovat se pohybu, sportu, tanci, procházkám v přírodě, fyzioterapii a pravidelnému cvičení. Nebo zkuste chatařství, plavání, běh, zkrátka cokoli, co vám uvolní myšlenky a přinese alespoň trochu radosti. A pokud je váš stav nebo vašich blízkých natolik vážný, občas pomůže i změna profese a zaměření na jiné činnosti, než jste doposud vykonávali. Často je potřeba navštěvovat psychoterapii nebo psychiatra, který může napsat antidepresiva na depresivní stavy nebo anxiolytika na úzkosti. Nebojte se, není to žádná ostuda, naopak je odvážné své potíže řešit. Mnohdy ale stačí uvědomit si svůj stav, hodně spát, relaxovat, zkrátka užívat si život. V klidu se nadechněte, vydechněte a pusťte své myšlenky kamsi, kde se promění v dobro. Nakonec svět spasíte tehdy, když sami budete v pořádku…