Pokud to není alkoholička či neměla úraz, může se jednat o domácí násilí. Jedinci mužského pohlaví se to před okolím snaží maskovat tím, že si hrají na vzorné manžely a dokonce svoji zasádrovanou milou vodí na veřejnosti za ruku. Jen málokterá žena za dveřmi bytu sundá dlahu a svému miláčkovi ji otluče o hlavu. Kdyby to jednou udělala, možná by už měla pokoj. Snažme se týrané ženy přimět k hovoru, protože by měly vyhledat odbornou pomoc. Většina žen se bojí trestný čin nahlásit, protože nemají kam jít. Krizová centra ale disponují byty, které jsou týraným ženám na přechodnou dobu k dispozici. Linky pomoci slouží nepřetržitě.
Znásilňování žen vlastními muži je počin neandrtálců. Napadená to většinou neohlásí a doufá, že se to už příště nestane. Za chvíli by ale taková žena mohla dopadnout jako Eskymačka, kterou její manžel přenechává na noc návštěvám. Tam je to ale znakem dobrých mravů, kdežto u nás jsou mravy poněkud jiné.
Nejrozšířenějším domácím násilím je psychický teror. Je málo mužů, kteří by je někdy na partnerce nezkusili. Vzájemná tolerance je hlavním předpokladem, aby byl život spokojený pro oba aktéry vztahu. Žena má zůstat ženou, ale takovou, které si ten druhý váží, miluje ji a místo facek nosí květiny. Snad to ta silnější polovina lidstva pochopí.